Erich Geldner

Seznam objektů architekta:

• - přestavba obchodního domu Hermann & Vogel, Hrnčířská 282/1 a 121/3, Opava-Město, 1928

• - vila Franze a Olgy Koschatkových, Gudrichova 1393/26, Opava-Předměstí, 1925–⁠1926

• - adaptace obchodního domu Bernharda Hupperta, Hrnčířská 270/10 a 271/12,                Opava-Město, 1928–⁠1929

• - přestavba kláštera Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka, Kylešovská, Opava-Předměstí, 1928–⁠1929

• - měnírna elektrického proudu, Rybí trh, Opava-Město, 1929–⁠1931

• - přestavba obchodního domu J. Stankeho a přístavba výrobní haly a skladu, náměstí Republiky 198/2, Opava-Předměstí, 1930

• - Drechslerova tiskárna, sady Svobody 448/4, Opava-Město, 1930

• - vila Ernsta a Herminy Gebauerových, Hradecká 1815/52, Opava-Předměstí, 1931

• - adaptace domu Gustava Schäffnera, Horní náměstí 151/30, Opava-Město, 1931 (zbořeno)

• - soubor domů, Rybova 1873/14, 1778/15, 1832/18, 1515/20, 1779/22, Opava-Předměstí, 1926–⁠1932

• - soubor domů, Sluneční 1988/11, 1989/13, 2013/15, 2037/17, Opava-Předměstí,         1936–⁠1938

• - obytný dům Gustava a Josefiny Theinerových, Rooseveltova 1940/33, Opava-Předměstí, 1934

• - obytné domy, Stojanova 2031/7, 2015/9, Opava-Předměstí, 1937

• - činžovní domy, Jurečkova 20/2032, Rooseveltova 2016/15, 2027/17, Opava-Předměstí, 1937–⁠1938

• - činžovní dům, Hany Kvapilové 2121/16, 2073/16a, Opava-Předměstí, 1937

• - vila Karla a Mizzi Steuerových, Heydukova 2084/5, Opava-Předměstí, 1938–⁠1939

• - obytný dům Guida Malého, Lidická 723/3, Opava-Předměstí, asi 1938

•  

Erich se narodil v rodině opavského stavitele Aloise Geldnera a jeho ženy Marie Geldnerové, rozené Brumovské. V letech 1910–⁠1918 studoval techniku ve Vídni; studium bylo přerušováno službou v armádě (1909–⁠1910, 1914–⁠1918). V roce 1921 se v Opavě oženil s Elsou Lindnerovou (1897–⁠1988), dcerou židovského obchodníka Leopolda Lindnera, manželství ale zůstalo bezdětné.

Po studiu pracoval Geldner v rodinné stavební firmě, jejíž vedení převzal po smrti otce v roce 1923 a roku 1925 se stal jediným vlastníkem. Bydlel v domě čp. 432 na Jaktařském předměstí. Byl tvůrčím architektem, ale jeho firma rovněž velmi často realizovala zakázky města a projekty jiných architektů. Z těch nejdůležitějších můžeme uvést přestavbu obchodního domu Breda & Weinstein podle projektu Leopolda Bauera (1927–⁠1929), dům Erwina a Fritze Käuflerových na Dolních schodech 8 projektovaný Bauerovým synem Haraldem (1931–⁠1933), ošetřovatelskou školu Franciscaneum podle projektu Karla Gottwalda (1928–⁠1930) i jeho vlastní vilu (1929–⁠1930), vlastní vilu Hanse Kalitty (1927) či budovu slezského zahrádkářského spolku na Hradecké 51 od stejného architekta, několikrát spolupracoval také s Otto Reichnerem (městské koupaliště, 1929–⁠1931, vila Augusta a Ericha Lassmannových, 1931–⁠1932, Niedermeyerova kavárna, 1933). Jeho prvním architektonickým projektem byla zřejmě adaptace domu Wladimira Demela (Tyršova 20), kde v té době bydlel. Projektům obytných domů se věnoval i později – zmiňme alespoň vilu Olgu pro Ing. Franze Koschatku (1926), vilu pro ředitele Ernsta Gebauera na Hradecké 52 (1931), obytný dům manželů Theinerových na Rooseveltově 33 (1934), soubor obytných domů na ulicích Rybova (č. 14, 16, 18, 20, 22, 24) a Sluneční (č. 11, 13, 15, 17) ve čtvrti Nová Jaktař (1931–⁠1936) nebo nerealizovanou vilu pro Waltera a Else Zohnerovy a dvojvilu Freissler–Weisshuhn.

Projektoval i stavby technické, jako byl objekt Drechslerovy tiskárny v sadech Svobody (1930), měnírna elektrického proudu na Rybím trhu (1929–⁠1931), dostavba výrobní haly firmy J. Stanke na náměstí Republiky 2 (1930), nerealizovaná továrna na jízdní kola a šicí stroje stejné firmy nebo areál garáží G. Günthera (1935).

Zejména ve 2. polovině 20. let se Geldner věnoval také úpravám fasád a obchodních místností v parterech historických domů v městském jádru, které se ale až na výjimky nedochovaly. Zmínit můžeme adaptace domů Karla Steuera (Horní náměstí 27), Gustava Schäffnera (Horní náměstí 30, zbořeno), Paula Weinkopfa (Horní náměstí 11, zbořeno), Hanselovy kavárny (Horní náměstí 37, zbořeno) a sousedního Girschekova obchodního domu (Horní náměstí 38), při jehož rekonstrukci využil nově objevené renesanční sgrafito, rekonstrukci a přístavbu obchodního domu Herrmann a Vogel (Hrnčířská1 a 3) a adaptaci Huppertova obchodního domu (Hrnčířská 10 a 12). K těmto úpravám starších objektů počítejme i vestavbu dvou kanceláří do podkroví západního křídla obchodní a živnostenské komory s úpravou střechy a zřízením vikýře (Nádražní okruh, 1931, 1936) a přestavbu kláštera Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka na Kylešovské ulici         (1928–⁠1929).

Erich Geldner se angažoval i ve společenském životě, byl členem Nákupního družstva slezských staveb, působil jako soudní znalec a odhadce. Byl rovněž politicky činný, za stranu německých demokratů byl členem regulačního výboru města. Aby mohl dále působit ve firmě, ale především aby ochránil manželku židovského původu, vstoupil v době okupace do SdP a s Else se formálně rozvedl, nadále ji ale celou válku tajně hmotně podporoval. V té době byl do vedení firmy dosazen loajální Viktor Götzl pod záminkou, že se jedná o židovskou firmu. Po skončení války byl Geldner nejprve internován v pracovním táboře, kde působil jako vedoucí technické kanceláře a vypracoval plány táborových baráků. Díky svědectví manželky, která se vrátila z emigrace (žila pod falešným jménem v Budapešti) a doložila jeho protifašistickou činnost, nebyl zařazen do odsunu a mohl zůstat v Opavě. V roce 1950 sice získal zpět občanství, ale na jeho firmu byla již roku 1945 uvalena národní správa (národní správce Ludvík Žídek, stavitel a architekt), v roce 1948 byla zahrnuta do Československých stavebních závodů, národní podnik Praha, závod pro pozemní stavby Opava, a v roce 1951 zlikvidována. V Čs. stavebních závodech pak Geldner pracoval jako projektant.

Architektonický styl Ericha Geldnera se pohyboval od inspirace historismem v počátcích tvorby přes dekorativismus a německý regionalismus hlásící se k tzv. poetice domova (Heimatstil) ve 20. letech až po moderní racionalismus a novou věcnost, kterými se vyznačovaly některé z jeho návrhů z 30. let. Jeho projekty obytných domů a vil, konvenující opavské středostavovské společnosti, jsou často inspirovány vídeňskou modernou a neobiedermeierem a vyznačují se společnými prvky, jako jsou valbové střechy, cylindrické rizality nebo antikizující sloupy.

RR