O objektu
Oblast tzv. Kylešovského kopce byla na přelomu 19. a 20. století vyhledávaným místem procházek Opavanů a v tzv. Kylešovském pásmu (Gilschwitzer-Gürtel) již počátkem 20. století stálo několik větších budov, např. Marianum (1908). Po roce 1918, s potřebou řešit bytovou krizi v souvislosti s příchodem nových státních a zemských zaměstnanců, se z Kylešovského kopce stala obytná čtvrť. Postupem času začala být vnímána jako „dobrá adresa“, a tak si zde po svém odchodu do penze vilu podle vlastního návrhu vystavěl i architekt Karl Gottwald. Důvodem stavby vily byl zřejmě i sňatek, který uzavřel krátce předtím, a do nového domova se nastěhoval s manželkou a jejím synem z prvního manželství.
Karl Gottwald v návrhu vily zkombinoval svůj tradiční romantizující dekorativismus s formami Heimatstilu. Jednopatrový dům s vysokou valbovou střechou, přisazený těsně k uliční čáře, je směrem do ulice obrácený přízemním provozním traktem a působí z této strany uzavřeně, zároveň však reprezentativně. To je zásluha sochařsky pojednaného portálu uličního vstupu s figurami Adama a Evy (pojatých poněkud bizarně jako dvojice dětí), hlavou smějícího se čerta, ptáky, psy a vinnými hrozny, jehož autorem byl sochař Max Ludwig (1893–1940) z Vrbna pod Pradědem. Motivy okenních mříží se opakují na dodnes zachovaných křídlech vrat a vstupní branky. Odlišně je řešen zahradní patrový trakt s průčelím modelovaným předsunutým přízemním rizalitem, který vynáší terasu v patře. Zapuštěné zádveří ve středu rizalitu je přístupné přes malou terasu s dvojicí bočních schodišť. Směrem do ulice byly orientovány kanceláře architekta a zázemí domácnosti (kuchyně s žehlírnou a šatnou), směrem do zahrady obytná část se společenskými místnostmi v přízemí a ložnicemi v patře.
RR