O objektu
V zástavbě Rooseveltovy ulice situovaný objekt, součást dvojice vil postavených nedaleko historického jádra města na nároží ulic Tyršovy a Rooseveltovy, představuje společně se sousední vilou Augusta Lassmanna nejvýraznější příklad vilových staveb 30. let pro vyšší stavy, reflektující romantizujícím způsobem principy tehdejší moderní architektury.
Jak je uvedeno u vily Augusta Lassmanna, sousední vila Ericha Lassmanna (1900–?) je obdobně utvářená do tří odstupňovaných hmot zakončených plochými střechami. Navíc toto řešení jako by zrcadlově odráželo formu sousední vily. Podobně je pojata i střešní krajina, protože na přízemní i jednopatrové hmotě domu jsou shodně se sousední vilou situovány střešní terasy se zděným zábradlím, přístupné z navazujících pokojů vyšších hmot. Všechna průčelí Erichovy vily jsou taktéž členěna střídáním symetrické a asymetrické skladby otvorů, přičemž v převažující míře tvoří kompoziční základ mírně obdélná dvoukřídlá okna, sestavovaná architektem do různých celků. Z hlediska dispozičního uspořádání podobně jako v sousedství i zde Reichner uplatnil princip ústřední haly, na kterou jsou napojeny další místnosti, jako je pracovna či jídelna provázaná s kuchyní. Celek podtrhuje parkově upravená zahrada a se sousední vilou Augusta Lassmanna shodně řešené oplocení z lomového kamene s betonovými rámy a drátěným pletivem.
Ačkoli architektura vily vychází z moderní tradice a vůbec neodkazuje na nacionálně akcentovanou německou architekturu, preferovanou v části nacistického hnutí, Erich Lassmann byl nejen členem NSDAP, ale aktivně se zapojil i do dalších nacistických organizací. Tím jako by hodlal překrýt fakt, že jeho dům vypovídal o určitém zájmu stavebníka o internacionální styl, považovaný v nacistickém Německu za nevhodný kulturní import.
Po roce 1945 byla rodina Lassmannů odsunuta do západního Německa. Vilu Ericha Lassmanna následně využíval Hygienický ústav a v současnosti ji podobně jako sousední vilu Augusta Lassmanna vlastní Policie ČR. Ačkoli fasády domu prezentují objekt jako zachovaný, stejně jako u sousední vily i zde je patrné odlišné využití a ztráta obsahu, tedy oné individuality bydlení, pro kterou byl dům původně vystavěn.
MSt