O objektu
Vilu si v prvorepublikové zástavbě tehdejší Křížkovského ulice nechal navrhnout a postavit strojní inženýr a ředitel továrny Bruno Vogel. Jedná se o vůbec první známou Reichnerovu realizaci, která dokládá architektův zájem o moderně transformovanou tradici, zároveň ukazuje jeho práci se symetrií, s využitím střídmosti nové věcnosti i s uplatněním romantizujících dekorativních a expresionistických prvků.
Jednopatrová zděná vila krytá valbovou střechou je situovaná na parkově upraveném pozemku vymezeném ze severu i západu Gudrichovou ulicí a odděleném od uličního provozu zdí z lomového kamene. Horní část zdi je omítaná a opatřená atikovou římsou. Omítanou část rytmicky člení otvory s valenými záklenky a s kovovými mřížemi. Obdobné otvory Reichner uplatnil v 2. polovině 30. let i v domě opavské městské spořitelny nebo v 1. polovině 40. let v Reprezentačním domě v Žilině.
Na zkoseném severozápadním nároží zděného oplocení Vogelovy vily se ve střední části nachází obdélný hlavní vstup k vile a do zahrady se šípovitě vystupující atikou v podobě překladu nad brankou s kovovou expresionisticky modelovanou mříží. Vchod směřuje k jednoramennému schodišti a k vlastnímu vstupu do domu v přízemním rizalitu. Samotná stavba, zasazená do parkově upravené zahrady, představuje propojení tradičního domu s okny a tradiční střechou s lapidárním řešením hmot a forem vycházejících z principů německé nové věcnosti. Základní kompoziční princip vychází z tradičního trojdílného členění domovní hmoty na základ v podobě jednoduchého soklu. Druhou část tvoří vlastní hmota přízemí a prvního patra objektu. Ta je rozčleněná poměrně malými dvojdílnými okny a dotvářená horizontálně rytmizovanou jednoduchou parapetní a korunní římsou. Jednotlivá průčelí jsou komponovaná s ohledem na symetrické rozvržení otvorů. Nejvýrazněji to je patrné v prvním patře všech průčelí. Celek završuje třetí sekvence v podobě valbové střechy kryté druhotně plechem a tvarově doplněné hranolovými vikýři a ve středním, nejvyšším místě širokým zděným komínem. Obdélné půdorysné řešení domu a jeho hmotovou kompozici dotváří na západní straně hranolový rizalit s hlavním vstupem do domu a na severní straně rizalit s terasou v úrovni patra. Na jižní straně rozšiřuje hmotu domu symetricky situovaný hranolový přístavek kryjící vstup na zahradu a terasu umístěnou v úrovni přízemí. Dispozici tvoří dvoupodlažní schodišťová hala, kolem níž se nacházejí obytné i provozní místnosti domu, propojené do vzájemně provázaných celků.
Stavebník B. Vogel emigroval s rodinou před nacisty do Velké Británie v souvislosti s ohrožením vlastního života a života svých blízkých vzhledem ke svému židovskému původu a už se nevrátil. V roce 1962 stát dům přestavěl na kanceláře Metrologického ústavu, který zde sídlí dosud. Navzdory kancelářskému využití se v interiérech dochovala část původního vybavení domu v podobě dřevěných obkladů a vestavěného nábytku.
MSt
