O objektu
Opavští obchodníci Erwin Herrmann a Otto Vogel, kteří původně pracovali jako obchodní cestující pro firmu Breda & Weinstein, založili společný podnik obchodující s galanterním zbožím v Opavě v roce 1910. Po první světové válce se již etablovaná firma rozhodla rozšířit své prostory koupí domu v Hrnčířské ulici 3. Do jeho parteru umístila obchod, patra byla obytná. Ve druhé polovině 20. let 20. století koupila i sousední dům Hrnčířská 1 (bývalá Niedermeyerova kavárna), do jehož parteru rozšířila obchodní prostory. Na konci 20. let 20. století se oba obchodníci rozhodli expandovat směrem do vnitrobloku (do ulice Lazebnické) s novostavbou kanceláří a skladů.
Objekt v intencích architektury nové věcnosti z železobetonové konstrukce, navržený opavským architektem Erichem Geldnerem na nepravidelném půdorysu, kopíroval průběh Lazebnické ulice a architekt proto jeho nároží akcentoval nakoso umístěnou, mírně převýšenou hranolovou schodišťovou věžicí. Zcela hladká průčelí budovy jsou prolomena pouze rastrem obdélných oken a parter s vjezdem pro automobil uprostřed je řešen obložením z umělého kamene. Jádrem přístavby byla dvoupodlažní prodejní hala s ochozy na hranolových pilířích, které zpřístupňovalo schodiště vedené nejprve v ose a poté se větvící do dvou ramen. Původně navrženou segmentovou klenbu dvorany členěnou (zřejmě skleněnými) čtvercovými kazetami nahradila při realizaci skleněná pyramida.
Přestože byl Erwin Herrmann židovského původu, manželství s křesťankou ho zachránilo od transportu do koncentračního tábora, dcera Eva však byla převezena do Terezína. Jeho společník Otto Vogel byl zavražděn v Osvětimi.
Po válce se rodina Herrmannova včetně Evy vrátila do Opavy a obnovila svou firmu. Dům na Hrnčířské 3 byl sice zbořen, přístavba ale zůstala zachována. V roce 1948 zadali Herrmannovi architektu Geldnerovi vypracování návrhu provizorní přístavby v podobě přízemní prodejny na místě demolované budovy, ta ovšem již nebyla realizována, neboť komunistický režim firmu Herrmannovým zabavil. V objektu na Lazebnické ulici bylo zřízeno skladiště, v té době bylo v hale odstraněno schodiště na ochozy. Nicméně zůstaly zachovány některé prvky jako vřetenové kovové schodiště, některé okenní výplně včetně kování, kamenné obklady i některé vestavěné vitríny.
Po roce 1989 získala rodina objekt v restituci a obnovila ho, tehdy bylo do dvorany vloženo nové dřevěné schodiště. Prostory v parteru a patře haly majitelé pronajímají jako obchod a kanceláře, ve zbývajících podlažích jsou byty. V roce 2024 byla podle projektu architekta Tomáše Junga realizována střešní nástavba z dřevěných CLT panelů, která sestává ze dvou teras a tří prosklených prostor sloužících jako otevřené kanceláře, kolem pyramidového světlíku původní haly je veden venkovní ochoz. Interiéry nástavby jsou dílem Lenky Demetrovičové.
RR
