Drechslerova tiskárna

Park Císaře Josefa (dnes sady Svobody) vznikl v 1. polovině 19. století jako jeden z parků na místě jižní části zbořeného hradebního okruhu. Ve 40. a 50. letech 19. století se v linii parků začíná s výstavbou okružní třídy podle vzoru vídeňské Ringstrasse. Jižně od parku Císaře Josefa se na předbraní někdejší Hradecké brány zformovalo nové náměstí nazvané Dřevní trh (Holzmarkt, později Beethovenovo, dnes náměstí Svobody). Ačkoliv podél okružní třídy vznikaly již v 2. polovině 19. století výstavné veřejné budovy, v prostoru dnešního náměstí Svobody a sadů Svobody se objevily výstavnější a vícepodlažní domy teprve na přelomu 19. a 20. století a jejich severovýchodní strana se zaplnila až ve 30. letech 20. století právě výstavbou Drechslerovy tiskárny.

Tiskárna na konci Panské ulice (dnes Masarykova třída) byla nejstarší tiskárnou v Opavě – již v roce 1716 ji provozoval Johan Schindler. Roku 1807 zde Josef Georg Trassler (majitelem od roku 1779) začal vydávat noviny Troppauer Zeitung (od roku 1918 pod názvem Deutsche Post). Roku 1883 pak Alfred Trassler prodal tiskárnu Adolfu Drechslerovi. Trasslerovo jméno nesla knižní a kamenotiskárna až do roku 1899, kdy ji Drechsler nechal úředně zaprotokolovat a přejmenovat. Původně se tiskárna nacházela v domě č. 5 na ulici Poštovní (dnes restaurace U Tiskárny) a byla sídlem nejen tiskárny, redakce novin Troppauer Zeitung, týdeníku Deutsche Woche a hasičského časopisu Österreischisch Schlesische Feuerwehr Zeitung, ale i opavské pobočky pojišťovny Dunaj. V době první republiky, kdy se z Drechslerovy tiskárny stal největší podnik svého druhu v Opavě, přestala kapacita staré dvoupodlažní budovy dostačovat. Proto si Adolf Drechsler nechal roku 1930 navrhnout opavským architektem a stavitelem Erichem Geldnerem moderní budovu, situovanou mezi starou tiskárnu a areál pohřební služby Pietät.

Třípatrový objekt tiskárny na obdélném půdorysu vymezuje uliční frontu a zároveň vytváří svými strohými formami v intencích architektury nové věcnosti kontrast s okolní historickou zástavbou. Kubická hmota je v pravé části v rozsahu dvou okenních os převýšena. Parter omítaný strukturovanou omítkou byl od zbývajících podlaží oddělen výraznou průběžnou nadokenní římsou přesahující přes nároží. Je členěn šesti okenními osami s vysokými obdélnými okny a okny suterénu, zcela vpravo je umístěn hlavní vstup zvýrazněný oblounovým rámováním. Vedle něj se nachází mělká nika určená původně zřejmě k vyvěšování inzerátů. V patrech je sedm okenních os se širšími okny. Budova je ukončena vytaženou korunní římsou, plochá střecha byla upravena jako terasa s trubkovým zábradlím. V původní racionální dispozici byly později provedeny postmoderní úpravy. V nádvoří objektu byly ke starší historizující zástavbě přistavěny přízemní obchodní provozovny s prosklenými průčelími a s dřevěným obkladem atiky. V letech 2001–⁠2002 byla tiskárna podle návrhu Kateřiny Kučírkové z ateliéru Baneba adaptována pro sídlo pojišťovny Kooperativa, při tom vznikl nový boční vstup s čtvrtkruhovým schodištěm a markýzou.

 

RR