Přístavba obchodního domu Huppert

O objektu

Bernhard Huppert pocházel z obce Vésky u Uherského Hradiště a po příchodu do Opavy roku 1899 začínal jako obchodní příručí u svého strýce Julia Sonnenscheina, obchodníka se střižním zbožím. Posléze se vypracoval a od roku 1910 vedl samostatný obchod s textilním, módním a konfekčním zbožím. Obchod provozoval v domě na Hrnčířské ulici 12 (čp. 271), který původně patřil jeho strýci a který Bernhard Huppert v roce 1910 koupil a v němž také bydlel. Postupně se obchodní prostory rozšířily i do sousedního domu na Hrnčířské 10 / Růžové 1 (čp. 270). V letech 1928 a 1929 navrhl neznámý architekt (snad Otto Reichner) přestavbu a rozšíření obchodních prostor a úpravu parteru.

V květnu 1936 pak Otto Reichner vyprojektoval další rozšíření obchodního domu o objekt v Růžové ulici 3 (čp. 449), připojený kolmo k zadnímu traktu stávajícího domu. Dvoupatrová budova na půdorysu L, navržená ve stylu nové věcnosti, se kratším průčelím obracela do ulice Růžové, delším průčelím směrem k sousední budově pošty. Obchodní prostory byly situovány do parteru, který byl zcela prosklený výkladcem, se vstupem ve střední ose, a do prvního patra prosvětleného ze strany ulice velkým pásovým oknem přes celou šíři průčelí. Druhé patro zabíral prostorný byt Bernharda Hupperta a jeho manželky Liny s obdélnými okny a balkonem zapuštěným ve hmotě hlavního průčelí a opatřeným trubkovým zábradlím. Zadní, mírně rozšířený a převýšený trakt měl plochou střechu s terasou. Obchodní místnosti v přízemí a patře spojovalo dvouramenné schodiště a výtah.

Bernhard Huppert jako občan židovského původu přišel o svou živnost i nemovitosti po okupaci v roce 1938, v roce 1948 byl rodinný majetek znárodněn podruhé. Pravděpodobně v druhé polovině 20. století byl zničen parter odstraněním výkladce, zazděním a vložením novodobých vstupů. Přesto si stavba zachovala určitou kompoziční čistotu vycházející ze střídmého výrazu odlišujícího objekt od okolní tradičnější zástavby.

RR + MSt

Literatura

  • Pavel Šopák, Erich Geldner – domy pro Opavu, Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické, 50, 2001, s. 74–91.
  • Pavel Šopák, Tvořit město. Opava a Moravská Ostrava 1850–⁠1950: architektura a urbanismus, Opava 2017, s. 256.