Období

Éra první Československé republiky se v architektuře na území města Opavy projevovala přetrvávajícím vlivem vídeňského centra. Postupně jej převrstvoval význam nových kulturních center, souvisejících s formováním republiky a s kultivací dobové architektonické kultury. Svou roli hrálo vedení města Opavy, určitou pozici zaujala Praha jakožto centrum nového státu, výraznější vliv získalo i Brno, především jako hlavní město Země moravskoslezské, ale i jako důležité středoevropské centrum moderní architektury. Dalším nově utvářejícím se střediskem se stávala nedaleká Moravská Ostrava v podobě rodícího se průmyslového velkoměsta s nepominutelným hospodářským významem. V projekční práci a v realizacích se v opavském prostředí uplatňovali jak místní architekti (Karl Gottwald, Johann Kallita, Otto Reichner ad.) a stavitelé (Erich Geldner, Julius Lundwall, Julius Vysloužil ad.), tak i tvůrci z výše jmenovaných center. Důležitou roli při proměně města sehrávali projektanti zemského úřadu, městského stavebního úřadu a samozřejmě i soukromí podnikatelé. Na prvním místě je třeba zmínit vídeňského architekta Leopolda Bauera, rodáka z nedalekého Krnova, jehož dvě zásadní opavské stavby a zároveň zásadní stavby jeho závěrečné tvůrčí etapy, konkrétně obchodní dům Breda & Weinstein a kostel sv. Hedviky, vznikly v uvedeném období. Z vídeňského prostředí vzešel i jeho syn Harald, který v Opavě a ve Slezsku realizoval několik menších zakázek. Ze zástupců měst západní části Československa se v Opavě dvou meziválečných desetiletí uplatnili architekti z Prahy (Gotthard Faika), Plzně (Hanuš Zápal), Brna (Miloslav Kopřiva) nebo Moravské Ostravy (bratři Lubomír a Čestmír Šlapetové). Ačkoli Opava ztratila v 2. polovině 20. let svůj status hlavního města československého Slezska ve prospěch Brna, které se v roce 1928 stalo hlavním městem Země moravskoslezské, nadále si podržela důležitou společenskou a kulturní roli především ve vztahu k místní německé komunitě a sehrávala v německém prostředí severní Moravy a Slezska podobnou úlohu jako v Čechách Liberec. Projevovalo se to výstavbou nových školských budov a areálů a přestavbou či úpravami veřejných staveb i prostranství a snahou vytvořit moderní rámec dalšímu urbanistickému a architektonickému rozvoji města. V té souvislosti zde převažovala konzervativněji pojatá architektura nového klasicismu, Heimatstilu či dekorativismu, v urbanismu se uplatňovaly zásady vycházející z principů zahradních měst. V historickém jádru města a ve vilových čtvrtích se objevovaly ojediněle příklady německé nové věcnosti či pro české prostředí v souvislosti s formováním českých elit příznačného funkcionalismu. Zmíněná konzervativní východiska se stala základem architektonického vývoje v navazující historické etapě související s obsazením Opavy nacistickým Německem a s obdobím 2. světové války.