O objektu
Třetí opavskou funkcionalistickou vilu od Lubomíra a Čestmíra Šlapetových si nechal postavit právník Jaroslav Klimeš v severovýchodní části vilové zástavby na Kylešovském kopci mezi tradičněji pojatými stavbami rodinných domů a vil se sedlovými, valbovými a mansardovými střechami. V tomto projektu vrcholí snaha uvedené dvojice architektů zformovat v prostředí konzervativní a většinově německé Opavy funkcionalisticky pojaté individuální bydlení měšťanské vrstvy obyvatelstva, etablující se v rámci zdejší české menšiny i celoměstské opavské komunity.
Dům, v němž synteticky propojili své poznatky získané v předchozích dvou projektech, je situován na parcele mezi tradičněji pojatými vilovými stavbami, které jsou umístěny na pozemcích s malými předzahrádkami. V tomto případě však architekti objekt zasadili hlouběji do zahrady a využili převýšení, takže stavbu situovali nad ulici na terasu zvýrazněnou ohradní kamennou zdí. Zeď otvírá jednak vložené schodiště vstupu do zahrady a domu s kovovou brankou, jednak západně od schodiště obdélná vrata garáže zabudované pod terén. Zmíněným řešením architekti vytvořili větší parkově upravenou předzahrádku, což jim umožnilo zformovat výraznější předprostor domu, a tím jej izolovat od uličního ruchu.
Samotná vila je podobně jako v případě předchozích dvou domů řešena na obdélném půdorysu a v kubické bezozdobné formě s plochou střechou. Hmotu domu člení individuálně pojatá pásová okna a jedno okno kruhové. Na západní straně se nachází hlavní vstup s markýzou a na jižní straně směrem do zadní zahrady přízemní kónický rizalit s pásovými okny, na němž se rozkládá v úrovni patra terasa, navazující na ložnici rodičů. Severní průčelí směrem do ulice člení pásová okna provozních místností, západní průčelí se otevírá hlavním vstupem a vedle něj blíž severozápadnímu nároží kruhovým oknem do obytné místnosti. V přízemí severního traktu se nacházejí provozní místnosti včetně kuchyně a schodiště do patra. V jižním traktu, obráceném do zahrady, navazuje v přízemí na kuchyni jídelna a na kónický rizalit velký obytný pokoj. Z jídelny lze vstoupit na zahradní terasu. V patře jsou směrem do zahrady orientovány ložnice a provozní místnosti se opět nacházejí v severní části dispozice.
Uvedený typ domu oba bratři Šlapetové uplatňovali ve své tvorbě často a konkrétně v tomto případě navázali na svou realizaci dvojdomu inženýrů Československých továren na dusíkaté látky v tehdejší Moravské Ostravě – Mariánských Horách z let 1935–1936. Svou architekturu doplňovali vestavěným nábytkem a dalšími prvky a vytvářeli tak ze svých funkcionalistických realizací pozoruhodné komplexně pojaté stavby, v nichž řešili jak architekturu objektu, tak i interiéru a zahrady. To je patrné i zde, kdy na jídelnu navazuje v zahradě terasa s kamennou dlažbou a schodištěm vedoucím hlouběji do zahrady a v jejich blízkosti je umístěno organicky pojaté zahradní jezírko. Dílo tak představuje spojení racionálního funkcionalismu s principy organické architektury a je nejvýraznějším příkladem uvedeného trendu v Opavě a okolí.
Dramatický vývoj zdejších dějin se nevyhnul ani této stavbě. Rodina musela vzhledem ke své české orientaci dům v roce 1940 opustit, J. Klimeš následně působil v Moravské Ostravě a zpět se mohl vrátit až po osvobození v roce 1945. Mimochodem zde vyrůstal během svého dětství a mládí ostravský architekt Ivo Klimeš. Ve vlastnictví potomků rodiny je vila dodnes.
MSt
