Vila JUDr. Radima Hesse

O objektu

Jedná se o první funkcionalistický dům v Opavě, který v čisté formě a v suverénním střídmém provedení představil v opavském prostředí ideje evropské architektonické avantgardy.

Advokát Radim Hess znal avantgardní tvorbu mladých architektů Lubomíra (1908–⁠1983) a Čestmíra (1908–⁠1999) Šlapetových z výstavy Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců, uskutečněné v ostravském Domě umění na podzim v roce 1933. Radima Hesse natolik zaujaly vystavené příklady práce zmíněné architektonické dvojice, že se rozhodl bratry oslovit. Zároveň od družstva Spořilov spolu s manželkou Ellen Hessovou zakoupili parcelu v tehdejší čtvrti na Komendě v jihozápadní části Opavy, kde se v té době rozvíjela podobně jako na Kylešovském kopci na opačné straně města výstavba rodinných domů a vil.

Stavbu domu zahájila stavební firma Förster a Unger z Hlučína, kde předtím realizovala Šlapety navrženou Kremmerovu vilu, v dubnu 1934 a dokončila ji v závěru prosince téhož roku, takže úřední procedury se protáhly do roku následujícího. Dům představuje hledání ideálního typového objektu menšího půdorysného rozměru, protože nepřesáhl výměru 80 m2, aby majitelé mohli využít předpis o osvobození z daně nemovitostí na následujících 25 let. Jeho půdorys je členitý, základ však tvoří obdélník. Ten je vykrojený jen na severovýchodním nároží, kde ustupuje. Zároveň jižní zahradní průčelí doplňuje kvadratický přístavek zimní zahrady s terasou v úrovní patra. Tímto řešením, kdy kubickou hmotu architekti rozšířili o zimní zahradu, se vila řadí do širší skupiny staveb, u nichž postupovali obdobným způsobem a jednoduchou hmotu objektu rozšířili o nějaký rizalit či zimní zahradu. Takovým příkladem je i vila Karla Urbánka ve Slezské Ostravě z let 1933–⁠1934, kde taktéž kubickou hmotu domu na obdélném půdorysu a hlavní obytný prostor doplňuje zimní zahrada, tentokrát ovšem kónického tvaru a vysazená na subtilních ocelových sloupcích nad terén.

Jednotlivá průčelí Hessovy vily rozčleňují individuálně řešená pásová okna, v severním průčelí do ulice je vsazen hlavní vstup s vnějším přístupovým schodištěm, krytý výraznou vykonzolovanou markýzou. Již v tomto prvním opavském příkladu tvorby bratří Šlapetů najdeme určité shodné principy v řešení dispozičního uspořádání jednotlivých podlaží dle funkčních principů. Hned za vstupem v severním průčelí se nachází předsíň. Z ní je přístupná jak obytná hala s jídelnou v jižním traktu domu, tak i kuchyň a toaleta v traktu severním. Navíc schodištěm se lze z předsíně dostat do suterénu, neboť dům je celý podsklepen. Funkční rozdělení dispozice je zřetelné i v prvním patře, kde se z haly vstupuje do dvou ložnic v jižním traktu, přičemž jejich pásová okna směřují na jižní stranu do zahrady. Třetí ložnice s francouzským oknem do zahrady je orientována směrem k západu. Z haly se vstupuje i do koupelny, umístěné v severovýchodním nároží. Odtud vede shoz na prádlo až do prádelny v suterénu. Kromě této moderní vymoženosti, inspirované zkušeností s americkou architekturou, uplatnili architekti v řešení Hessovy vily další moderní konstrukce a materiály. Suterén byl z dusaného betonu, strop nad ním byl železobetonový trámový a další stropy ze systému žebříkových stropů s tuhými keramickými vložkami Simplex-Rekord. Prostory byly opatřeny různobarevnými gumovými podlahami na xylolitu v tmavošedých, černobílých, modrých a pískově hnědých mramorovaných vzorech. Součástí řešení byl i vestavěný nábytek, realizovaný opavskou stolařskou a nábytkářskou firmou ICOS.

V důsledku připojení Opavy k nacistickému Německu v říjnu 1938 se museli Hessovi vystěhovat do nedaleké Moravské Ostravy, vrátili se až po osvobození a zároveň si změnili podobu příjmení na Květovi. Následně se odstěhovali do Brna.

Architekti Lubomír i Čestmír Šlapetové vyšli ze školení na vratislavské Akademii umění u Hanse Scharouna, který se stal jedním z důležitých představitelů avantgardní funkcionalistické a organické architektury. Zároveň obdivovali formy parolodí, automobilů i letadel, pročež s těmito vzory pracovali tvůrčím způsobem. Vila Radima Hesse představuje jednu z variací na dané téma a náleží do širší skupiny rodinných domů a vil střídmého kubického řešení bratrů Šlapetových, v níž kombinovali zmíněný typový rozvrh s motivem zimní zahrady připojené k jižnímu průčelí.

 

MSt

Literatura

  • Romana Rosová – Martin Strakoš (eds.), Průvodce architekturou Opavy, Ostrava 2011, s. 93 a 336.
  • Martin Strakoš, Průvodce architekturou Ostravy, Ostrava 2009, s. 295–297.
  • Vladimír Šlapeta – Jindřich Vybíral – Pavel Zatloukal, Opavská architektura let 1850–⁠1950, Umění 34, 1986, s. 238.
  • VŠ [Vladimír Šlapeta], Vila Radima Hesse, in: Jindřich Vybíral (ed.), Slavné vily Moravskoslezského kraje, Praha 2008, s. 131–133.
  • Jindřich Vybíral, Opavská architektura v letech 1930–⁠1938, Časopis Slezského muzea, série B – vědy historické, 36, 1987, s. 269.
  • Pavel Zatloukal a kol. Lubomír Šlapeta (1908–⁠1983) – Čestmír Šlapeta (1908–⁠1999). Architektonické dílo / Architectural Work, Olomouc 2003, s. 123–124.