Alois Geldner

Seznam objektů architekta:

- dvojice domů Dr. Nissnera a Dr. Charwata, Almužnická 182/2 a Popská 181/8, Opava-Město, 1903

- městská elektrárna, Krnovská ulice, Opava-Předměstí, 1903–⁠1904

- vlastní vila Aloise Geldnera, Olomoucká 571/70, Opava-Předměstí, 1903

- Marianum, Rooseveltova 886/45 a 47, Opava-Předměstí, 1907–⁠1909

Architekt a stavitel. Studoval na průmyslové škole v Brně, poté od roku 1887 pracoval u stavební firmy předního opavského stavitele Julia Lundwalla a následně u stavitele Karla Kerna. V roce 1892 založil svou vlastní stavební firmu, která realizovala řadu projektů, ať už v režii města, nebo dalších aktérů. Jeho syn Erich Geldner (1891–⁠1977) pokračoval po smrti otce s provozováním stavební firmy, realizoval řadu projektů jiných architektů, ale sám byl také obdobně jako otec projekčně činný.

Alois Geldner se podílel na úpravě opavského hřbitova, na stavbě Jahnovy tělocvičny nebo na budování části psychiatrické léčebny. Uskutečňoval tak plány význačných architektů působících na území města Opavy. Mezi jinými realizoval soubor budov městské elektrárny v letech 1903–⁠1904 podle návrhu architekta Rudolfa Laubeho, objekt kláštera Marianum v letech 1907–⁠1909 podle návrhu Adalberta Bartela, vzápětí se podílel na výstavbě paláce obchodní a živnostenské komory (1908–⁠1910) podle projektu Leopolda Bauera, později přijal v letech 1914–⁠1918 zakázku na výstavbu Rakousko-uherské banky podle plánů architekta Rudolfa Eislera. Podle svých projektů postavil například Jubilejní školu Františka Josefa, Slezskou obchodní školu v Husově ulici, vilu J. Benischka či vlastní vilu na Olomoucké ulici 571/70. Ve vlastní režii postavil několik domů v Husově ulici ve stylu pozdního historismu a secese.

Secesní výraz se uplatnil v jeho díle již na počátku 20. století a uvedené období patří k nejzdařilejším v jeho tvorbě. Od roku 1902 byl členem obchodní a živnostenské komory s titulem komerčního rady, působil také jako městský radní. Zasedal rovněž v kuratoriu Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla v Opavě a zapojoval se do politického života města i v období, kdy Opavu v letech 1919–⁠1920 vedla po vzniku Československa správní komise. V jeho stavebním projevu byl zpočátku výrazně patrný pozdní historismus, ve vrcholném období secese. Jednalo se převážně o podněty vycházející z vídeňského kulturního a společenského centra.

MSt