O objektu
Počátkem 20. století nabírala elektrifikace na významu. V Opavě zásadní podnět při projednávání souvisel se záměrem zřídit ve městě elektrickou tramvajovou dráhu, a to v souvislosti s potřebou modernizovat městskou dopravu. Z těchto důvodů se městská rada rozhodla, že si Opava postaví vlastní tepelnou parní elektrárnu, která by zajistila dostatečné množství elektrické energie. V roce 1903 proto město podepsalo smlouvu s přední německou elektrotechnickou firmou AEG a zároveň s firmou Reuter & Co. Hned v následujícím roce v květnu byl objekt elektrárny na pozemku u tehdejší Jaktařské ulice a v sousedství drážního depa slavnostně zprovozněn.
Jednalo se o tepelnou elektrárnu se dvěma parními stroji a kotli Babcock & Wilcox. Areál sestával z vlastní výrobny proudu, z remízy, haly pro tramvaje a ze správní budovy. Elektrárna produkovala energii ve formě stejnosměrného elektrického proudu, od roku 1938 vyráběla střídavý proud. Soubor objektů situovaný ve svahu nad Nákladní ulicí vytváří specifický industriální areál, postavený příznačně z režného cihelného zdiva rytmizovaného obdélnými omítanými vpadlinami s omítkou opatřenou nátěrem v jemně tónované barvě. Haly završují sedlové střechy s kovovou nosnou konstrukcí, opatřené prosklenými světlíky. Souboru vévodí cihelný komín, nacházející se v přímém sousedství kotelny obdélného půdorysu, také z režného cihelného zdiva a se sedlovou střechou. Objekt má obdélná okna a ve štítu okno termální. Haly pod kotelnou mají rozdílné řešení průčelí a štítů, čímž je rozlišen význam jednotlivých objektů, například hala s historizujícím motivem cimbuří označuje strojovnu.
V průběhu přestavby a rozšíření elektrárny v 80. letech minulého století bylo odstraněno původní technologické vybavení. V současnosti již elektrárna elektřinu nevyrábí a funguje jen jako rozvodna elektrického proudu. Avšak její architektonické řešení stále dokládá, jaká pozornost se v minulosti věnovala nejen technické stránce, ale i architektonickému ztvárnění industriálních objektů.
MSt
