Stezka propojuje nejvýznamnější realizace z období první republiky a začíná u nejzásadnější opavské stavby té doby, u obchodního domu Breda & Weinstein, jednoho z vrcholů tvorby architekta Leopolda Bauera. Odtud směřuje na Horní náměstí, kde se nachází skupina realizací zvláště v prostoru tzv. špalíčku u Hlásky. Zde se uplatnil v případě Niedermeyerovy kavárny opavský architekt Otto Reichner nebo v projektu domu Friedy Teitelbaumové vídeňský architekt Harald Bauer. Téměř naproti se nachází nárožní dům Františka Havlického, snad podle návrhu pražského architekta Gottharda Faiky. K přestavbám starších objektů patří palác pošty na Masarykově třídě. Přestavbu tohoto bývalého novorenesančního paláce navrhl brněnský architekt Miloslav Kopřiva v přechodovém výrazovém projevu na pomezí moderní architektury a obloučkového stylu. S minimálními prostředky, avšak velmi kvalitním projevem si vystačil Erich Geldner v případě industriálního objektu Drechslerovy tiskárny na opavské okružní třídě v sadech Svobody. Náročnější výraz má nemocnice U Rytířů, nedávno přestavěná k bydlení. Závěr stezky nás upozorňuje, že 20. století bylo stoletím techniky, neboť poslední zastavení je věnováno měnírně elektrického proudu, unikátní technické památce z konce 20. let 20. století.
