Karl Gottwald

Seznam objektů architekta:

- česká měšťanská škola, Riegrova 1385/13, Opava-Předměstí, 1925–⁠1926

- pavilon zemské psychiatrické léčebny, Olomoucká 305/88, Opava-Předměstí, 1928

- ošetřovatelská škola a domov pro ošetřovatelky Franciscaneum, Sušilova 1751/1, Opava-Předměstí, 1928–⁠1930

- vlastní vila, Mendlova 1707/8, Opava-Předměstí, 1929–⁠1930

- vila Johana Fickerta, Dostojevského 1669/12, Opava-Předměstí, 1929

- obytný dům Ing. Humberta Ehrlicha, Hradecká 1814/66, Opava-Předměstí, 1932

- obytný dům MUDr. Kuna Kothnyho, Hradecká650/16, Opava-Předměstí, 1933

Karl Gottwald se narodil v Jeseníku v rodině perníkáře Franze Gottwalda a jeho ženy Anny Gottwaldové, rozené Mildnerové. V roce 1896 začal studovat na reálce v Opavě, kterou dokončil roku 1904. V letech 1904–⁠1908 absolvoval studium architektury (specializace na výškové stavby) na Vysoké škole technické ve Vídni, k jeho učitelům patřil např. architekt Max von Ferstel. Po roční službě v armádě získal roku 1909 místo stavebního adjunkta  u stavebního úřadu zemské vlády v Opavě, kde pracoval až do jeho zrušení v roce 1928 postupně od funkce nižšího úředníka přes zemského inženýra až po post vrchního zemského stavebního rady (v roce 1926). Na začátku 1. světové války byl mobilizován a boje prožil na srbské a italské frontě i ve službě na ministerstvu války. Po válce pokračovala jeho kariéra na zemském stavebním úřadě, nyní již ve službách Československé republiky. V roce 1926 se oženil s vdovou Elsou Keilhauerovou, dcerou chilského diplomata Juana Gonzalese Matta. Po zrušení zemského stavebního úřadu byl Gottwald předčasně penzionován a v roce 1929 si založil samostatnou architektonickou kancelář. Po smrti první manželky v roce 1943 se roku 1944 oženil s Hildegardou Bartelovou, vdovou po Erichu Bartelovi, nejmladším synovi opavského stavitele Augustina Bartela.

Karl Gottwald byl po celý život silně nacionalisticky angažovaný. Ještě před 1. světovou válkou byl členem obranných spolků Nordmark a Schulverein, po válce vstoupil do nástupnických organizací Bund der Deutschen a Kulturverband. Stal se také členem Deutschnationale Partei, což mu zřejmě uškodilo v jeho profesní kariéře, když byl v roce 1928 místo zaměstnání u některého z úřadů nově vzniklé Země moravskoslezské penzionován. Po rozpuštění DNP zůstal bezpartijním, ale v roce 1938 vstoupil do SdP a posléze do NSDAP, kde se ovšem nijak aktivně neangažoval. Závěr jeho života není jasný, poslední jistý doklad o něm máme ze dne jeho druhého sňatku 20. října 1944. Je pravděpodobné, že při nařízené evakuaci 25. března 1945 opustil Opavu, žádné další zprávy o něm však neexistují.

Karl Gottwald je autorem mnoha realizovaných i nerealizovaných staveb, ať již jako úředník zemského stavebního úřadu nebo jako samostatný architekt. Prvním známým projektem je návrh rodinného domu manželů Hohnových v Karlovci (1913). V rámci stavebního úřadu se podílel na projektech české měšťanské školy v Opavě (1925–⁠1926), české měšťanské chlapecké a dívčí školy Františka Sokola Tůmy v Radvanicích (dnes Ostrava-Radvanice, 1925–⁠1926), zemské odborné hospodářské školy v Českém Těšíně (1927–⁠1930) nebo řádové ošetřovatelské školy a domova pro ošetřovatelky Franciscaneum v Opavě (1928–⁠1930), který dokončil již po svém odchodu ze stavebního úřadu. Po roce 1918 také po Jindřichu Freiwaldovi převzal vypracování urbanistického řešení tzv. Kylešovského kopce – vilové čtvrti vzniklé na rozparcelovaných pozemcích dvora knížete Lichtenštejna. Jako samostatný projektant navrhl již krátce po válce nerealizovanou budovu plicního pavilonu opavské zemské nemocnice, později se věnoval především projektům obytných domů v Opavě (vila Johana Fickerta na Dostojevského 12, 1929, vlastní vila na Mendlově 8, 1929–⁠1930, dům Humberta Ehrlicha na Hradecké 66, 1932, adaptace domu primáře nemocnice Německého řádu Kuna Kothnyho na Hradecké 16, 1933) a církevním, resp. veřejným stavbám (kostel sv. Jana Křtitele ve Skrochovicích, 1929–⁠1935, klášter pro milosrdné sestry sv. Františka v Osoblaze, 1937, interiér čítárny městské knihovny v Opavě s freskou Paula Gebauera, 1930, adaptace opavského dominikánského kláštera na městské muzeum a archiv, 1944). V letech 1933–⁠1938 vykonával stavební dozor při výstavbě kostela sv. Hedviky v Opavě podle projektu Leopolda Bauera.

Stavby Karla Gottwalda, zejména ty vytvořené v rámci zemského stavebního úřadu, se vyznačují konzervativismem, rozvíjejí tradice baroka, barokního klasicismu nebo biedermeieru, jeho vlastní tvorba pak vycházela na jedné straně z tradicionalismu inspirovaného středoevropskou architekturou, na straně druhé ze slezského,                     resp. německého regionalismu (Heimatstil).

RR