O objektu
Členitá budova české měšťanské školy (dnes Základní škola T. G. Masaryka) zaujala volnou parcelu mezi domem Spolku katolických tovaryšů a zemským finančním ředitelstvím. Tento prostor se začal urbanisticky formovat na přelomu 19. a 20. století, kdy byl rozparcelován hospodářský dvůr Německého řádu, tzv. Kliplák (Klippelhof), v sousedství ulice Na Rybníčku se statusem samostatného správního celku a venkovským charakterem zástavby. V té době byla tato ulice připojena k Jaktařskému předměstí, bylo založeno nové náměstí nazvané podle tehdejšího opavského purkmistra Emila Rochowanského (dnes Bezručovo náměstí) a postupně vznikala zástavba městského charakteru v podobě několikapodlažních nájemních domů a veřejných budov (dům Spolku katolických tovaryšů, 1894–1895, Zemské finanční ředitelství Opava, 1906–1907, Ředitelství pošt a telekomunikací pro Slezsko, 1910–1911). Zahušťování zástavby pokračovalo i po roce 1918, kdy si vznik nové Československé republiky a posílení národnostně českého obyvatelstva v do té doby převážně německé Opavě vyžádaly výstavbu nových veřejných budov, zejména školských. V kanceláři zemského stavebního úřadu tedy vznikl projekt novostavby české měšťanky, jehož autorem byl zemský stavební rada Karl Gottwald.
Škola byla koncipována na základě tehdejších snah, které usilovaly o reformu způsobu vyučování i pobytu dětí o přestávkách. Gottwald vyprojektoval poměrně členitý areál, který měl ale přesně dané a již zvenčí rozpoznatelné využití jednotlivých částí: budova ustupuje od ulice, od níž ji odděluje ohradní zeď s dvojicí kovových branek. K čtyřpodlažní hlavní budově se symetrickým průčelím členěným velkými obdélnými okny a završeným atikovým nástavcem s trojúhelným štítem se vpravo připojuje třípodlažní boční křídlo určené původně k ubytování pedagogů a vzadu je příčným patrovým křídlem napojena tělocvična. Hlavní vstup za trojosou arkádou ústí do haly s železobetonovým kazetovým malovaným stropem ve stylu art deco. Rovněž dvoukřídlé schodiště je dekorativně pojaté. Železobetonový kazetový strop má i sál tělocvičny, osvětlený půlkruhově zaklenutými okny a oválnými okénky nad nimi. V interiérech školy se dodnes dochovaly i další původní prvky – kovové zábradlí schodiště, mříž v oválných oknech mezi schodištěm a sousedními chodbami, dlažby, dveře, vybavení šaten a tělocvičny. Gottwald se v objektu postaveném ve stylu nového klasicismu snažil spojit uměřenost výrazu s romantizující malebností. K tomu využívá prvky, které jsou charakteristické i pro jeho další tvorbu – motivy arkád (skutečných nebo slepých), trojúhelníkové štíty, vikýře, cylindrické rizality nebo okna různých tvarů.
Škola byla pojmenována po prezidentu Masarykovi (Masarykova II. měšťanská škola) a slavnostně otevřena ve výroční den vzniku republiky 28. října 1926.
RR
