Alfred von Stutterheim

Seznam objektů architekta:

- dostavba křídla Schillerovy chlapecké školy, Komenského 880/13, Opava-Předměstí (1908)

- městské kaplanství, 1908 (zbořeno)

- posádkové velitelství s kasinem, Na Rybníčku 626/1, Opava-Předměstí, 1908–⁠1914

- celkový plán a pavilony Slezské řemeslnické výstavy, Městské sady, 1909 (zbořeno 1930)

- chlapecká měšťanská škola, Ochranova 12446, Opava-Předměstí, 1913–⁠1915

Alfred von Stutterheim se narodil v rodině diplomata a majitele realit Adolfa sv. pána von Stutterheim a jeho ženy Juliany rozené Fachlerové. Vzhledem k tomu, že matka byla dcerou evangelického pastora, hlásil se až do roku 1906 k evangelickému vyznání. V roce 1897 dokončil vyšší reálku a poté byl jeden rok dobrovolníkem v armádě. V letech 1899–⁠1904 studoval na vídeňské technice u Karla Mayredera, Karla Königa a Maxe Ferstela. V ateliéru posledně jmenovaného absolvoval v letech 1905–⁠1906 praxi. Roku 1906 se oženil s dcerou průmyslníka, katoličkou Eleanor Mebusovou, krátce před sňatkem proto konvertoval ke katolicismu. Manželství zůstalo bezdětné. V letech 1906–⁠1907 byl stavebním adjunktem při dvorním stavebním oddělení vrchního hofmistrovského úřadu, kde pracoval na různých stavebních plánech pro císařský dvůr (např. návrh laboratoře dvorní lékárny). V letech 1907–⁠1909 pracoval v městském stavebním úřadu v Opavě, nejprve jako prozatímní inženýr, od roku 1908 jako městský architekt, první v této funkci. Velké uznání mu zde přineslo naplánování Slezské řemeslnické výstavy v roce 1909, za niž obdržel zlatou medaili. V té době také v Opavě vytvořil několik projektů veřejných budov – dostavby Schillerovy chlapecké školy, chlapecké měšťanky, posádkového velitelství s kasinem, městského kaplanství – v podstatě většinu svých realizovaných návrhů. V letech 1909–⁠1929 učil na státní průmyslové škole ve Vídni, což přerušila v letech 1914–⁠1918 vojenská služba. Působil rovněž jako samostatný architekt, často se účastnil soutěží, ale ve velké konkurenci se příliš neprosadil. Většina jeho návrhů tak zůstala nerealizována, neuspěly např. jeho soutěžní návrhy na obchodní komory v Brně (1907), Opavě (1908) a Linci (1913), na evangelický kostel ve Vítkově (1909), obecnou a měšťanskou školu v Chebu (1909), katolický hřbitov v Opavě (1909), gymnázium v Bruntále (1909), lázeňský dům v Karlových Varech (1911), spolkový dům v Rychnově u Jablonce nad Nisou (1912), evangelický kostel Am Tabor ve Vídni (1912), slavnostní a lidovou halu na Kahlenbergu ve Vídni (1915) nebo jezdecký klub v Barceloně (1920). Po roce 1918 se zabýval zejména výukou, projektování se téměř nevěnoval. Jedinou známou realizací z té doby je návrh obytného komplexu „Schüttau-Hof“ (1924–⁠1925), který projektoval s Alfredem Rodlerem a Ludwigem Tremmelem, jeho podíl je zde ale nejasný. Od roku 1910 byl členem Vídeňské stavební huti, od roku 1913 členem Ústředního svazu architektů Rakouska.

Stejně jako mnoho žáků profesorů Ferstela a Königa i Alfred von Stutterheim tvořil v intencích pozdního historismu s prvky neobiedermeieru (neoklasicismu). Podařilo se mu realizovat jen několik staveb, většinou v době, kdy působil jako úřední architekt. Tyto projekty vycházely z tehdy závazné normy přísného barokního klasicismu. Výjimkou byl návrh výstavní haly pro jubilejní výstavu v Opavě, v němž se nechal silněji ovlivnit wagnerovskou modernou a vytvořil elegantní, lehkou stavbu s jasným členěním. O to více je třeba litovat, že se jednalo o stavbu pouze dočasnou.

RR