Werner Karl, Purde Gustav

Seznam objektů stavitelů:

- obytné domy, Englišova 1513/32, 1394/30, 1482/28, Opava-Předměstí, 20. léta               20. století

- dům Jana Hrbáče, Masařská 321/5, Opava-Město, před rokem 1924 (zbořeno)

- obytný dům s garáží Franze Ludwiga, Lepařova 1417/12, Opava-Předměstí, 1926, přístavba vulkanizační dílny a kanceláří, 1930

- přestavba Nemocnice sv. Alžběty řádu německých rytířů, Popská 222/11, Opava-Město, 1928–⁠1930

- dům Antona Görlicha, Gogolova 1572/13, Opava-Předměstí, 1927–⁠1928

- obytný dům, Bartoníčkova 1644/5, Opava-Předměstí, 1928

- dům Hedviky Rotherové, U Dubového mlýna 1706/9, Opava-Předměstí, 1930

- vlastní dvojdům, Hany Kvapilové 983/9, 1566/11, Opava-Předměstí, 1928–⁠1932 (zbořeno)

- přestavba letní kavárny Niedermeyer, náměstí Svobody 495/4, Opava-Město, 1931 (zbořeno)

- vila Hedviky Beranové, Stratilova 1813/22, Opava-Předměstí, 1932 (podle projektu K. Fischera)

- rekonstrukce domu, Krnovská 2035/4, Opava-Předměstí, 1936 (zbořeno)

- přestavba vily vládního prezidenta Fritze Zippelia, Rooseveltova 1234/34,                        Opava-Předměstí, 1940

Karl Werner pocházel z Rýmařovska, od roku 1906 působil v Opavě. Zde zpočátku pracoval u stavební firmy Migliarina, podílel se například na návrhu ambulatoria u nemocnice řádu německých rytířů na Popské ulici (1914). V roce 1916 založil samostatnou firmu, která v letech 1916–⁠1917 pracovala na menších adaptacích pro řád německých rytířů (špitál, škola, proboštství, ženský klášter). Od roku 1922 byl jeho společníkem Gustav Purde. Ten působil nejprve jako vedoucí betonářské firmy Ed. Ast & co. ve Splitu, v roce 1919 se přestěhoval do Opavy. Od roku 1938 byl starostou odborového sdružení stavitelů v Opavě. Firma Werner & Purde měla své sídlo nejdříve na Pásmu státní dráhy (dnes Husova) 24, kde bydlel Karl Werner (v sousedním domě č. 26 bydlel Gustav Purde). Od 30. let firma sídlila na ulici Hřbitovní (dnes Hany Kvapilové) 9–11, v dvojdomě, který si stavitelé sami navrhli a v němž také oba bydleli.

Firma Werner & Purde měla široké portfolio od technických objektů (mosty, jezy atd.) přes veřejné stavby až po obytné domy a realizovala různorodou škálu budov, v nichž reagovala na požadavky investorů. Výraz staveb je proto značně variabilní – od dekorativního neobiedermeieru přes Heimatstil s rustikálními prvky, typický zejména pro venkovskou architekturu Sudet, až po racionální výraz nové věcnosti.

První stavby projektovali v intencích neobiedermeieru, příkladem je dům Jana Hrbáče (Masařská 321/5, zbořeno), výstavní pavilon v městském parku nebo přestavba Niedermeyerovy letní kavárny na Beethovenově náměstí (dnes náměstí Svobody). Heimatstil uplatnili hlavně na mimoopavských stavbách, jako byla lesovna v Suché Rudné, mlýn v Kyjovicích nebo obecní domy v Andělské Hoře, ale rovněž na opavském předměstí – domy Antona Görlicha (Gogolova 1572/13, 1927–⁠1928) nebo Hedviky Rotherové (U Dubového mlýna 1706/9, 1930). Zmínit můžeme i soutěžní návrhy na projekty obytných domů v Opavě v roce 1927, kdy firma získala odměnu v kategorii úřednických domů (návrh „Klein aber mein“) a 3. místo v kategorii selských usedlostí (návrh ‚Landluft“), nebo návrh obytné kolonie pro architektonickou soutěž Společenstva stavitelů západního Slezska. Tyto stavby se vyznačovaly sedlovými střechami s vikýřky, užitím dřevěných obkladů, okenic nebo nárožních věžic. V projektu svého vlastního dvojdomu a také například v návrhu rekonstrukce domu na Krnovské 4 (1936) firma uplatnila dekorativní styl. Od konce 20. let pak realizovala několik čistě modernistických staveb ve stylu nové věcnosti – obytný dům s garáží Franze Ludwiga (Lepařova 417/12, 1926), s pozdější přístavbou vulkanizačních dílen a kanceláří (1930, navržená přístavba opravny aut z roku 1931 již nebyla realizována), nebo nemocnice řádu německých rytířů (Popská 222/11, 1927–⁠1928), které patřily k nejlepším realizacím firmy Werner & Purde. V letech 1929–⁠1931 firma realizovala projekt Lázeňského hotelu v Karlově Studánce od architekta Antona Köstlera. Po 2. světové válce byla na firmu uvalena národní správa, další osudy obou stavitelů nejsou známé, zřejmě byli odsunuti do Německa.

RR