O objektu
Severně a severovýchodně od městského jádra byla na Jaktařském a Ratibořském předměstí jen řídká zástavba kolem řeky Opavy a mlýnského náhonu. Po zboření městských hradeb v první třetině 19. století se sem soustředila průmyslová výstavba. Přímo na náhonu stály při ulici Nákladní v druhé polovině 19. století Quittnerova továrna na sukno a rafinerie lihu. Prostor severně od Nákladní ulice se začal urbanizovat až koncem 19. století a souvisel s regulací řeky v roce 1896. Probíhal ve dvou etapách – v letech 1897–1902 a 1903–1905. Již v roce 1893 byla kolmo k prodloužené Pekařské ulici vytyčena ulice pojmenovaná podle významné opavské podnikatelské rodiny Badenfeldova (dnes Ochranova). Zde byla v prostoru mezi řekou Opavou a mlýnským náhonem těsně před první světovou válkou zahájena výstavba německé chlapecké měšťanské školy.
V dubnu 1911 poukázala okresní školní rada na nutnost rozdělit stávající chlapeckou měšťanskou školu na dvě samostatné instituce, jak to vyplývalo z nových zákonných opatření. Ze dvou možných stavebních parcel byl vybrán Beinhauerův pozemek při řece Opavě, především s ohledem na jeho centrální polohu v rámci nového školního obvodu. Městský stavební úřad zhotovil dva projekty školní budovy, z nichž byl vybrán ten, který situoval hlavní průčelí k východu, což znamenalo lepší orientaci vůči Badenfeldově ulici a nově projektované silnici. Firma Richarda Faiky zahájila stavbu 23. února 1913 a dokončila 2. ledna 1915.
Autorem projektu byl městský architekt Alfred von Stutterheim, který budovu řešil jako dvoupodlažní s masivní mansardovou střechou (v projektu plánována střecha valbová) ve stylu neobiedermeieru. K ní připojil samostatnou přízemní tělocvičnu s vysokými okny, čímž aplikoval v Opavě nový typ školní budovy. Kubický, klasicistně traktovaný hlavní objekt na půdorysu písmene U člení pásová rustika v parteru a jednoduchá kordonová římsa, vertikální členění se omezuje na lizény mezi obdélnými okny, jejichž parapetní výplně dekorují koncentrické rámce. Hlavní průčelí je převýšeno do mansardové střechy motivem pásového vikýře se záclonovým štítem dekorovaným štukovým motivem koše s květinami. Hlavní vstup akcentuje pilastrový portikus završený záclonovým štítem s motivem putti nesoucího rohy hojnosti v tympanonu. Před onen portikus předstupuje dvouramenné schodiště s bazénem. Doplňuje ho vlevo reliéf sportujících chlapců od opavského sochaře a Stutterheimova oblíbeného spolupracovníka Adolfa Köhrera. Z nádvorní strany budovu osvětlují ve všech podlažích půlkruhově zaklenutá okna. Dispozice hlavní budovy je dvoutraktová, vnější obvod zaujímaly třídy a pracovny, vnitřní trakt byl komunikační, s chodbou a schodištěm.
RR
