Adolf Müller

Seznam objektů architekta:

- nový zemský dům, Masarykova třída 310/2, Opava-Město, 1905–⁠1906

- Zdrazilův dům (?), Olomoucká 458/2, Opava-Předměstí, 1900 (?)

- rozšíření zemského ústavu pro duševně choré, Olomoucká 305/88, Opava-Předměstí, 1906–⁠1919

-dům zemské vlády, Hrnčířská 344/22, Opava-Město, 1891–⁠1892

-Slezská zemská nemocnice, Olomoucká 470/86, Opava-Předměstí, 1897–⁠1900

Architekt. Narodil se v Bruntále, otec Gustav Müller byl pekař a jeho matka pocházela z rodiny Dittrichů. Adolf vystudoval měšťanskou školu v Bruntále a poté vyšší reálnou školu v Opavě. V roce 1887 absolvoval techniku ve Vídni, která pod vedením profesora Karla Königa představovala význačné centrum pozdního historismu. Poté pracoval v několika vídeňských architektonických ateliérech, mezi jinými v ateliéru architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského, kteří se podíleli na význačných projektech, mezi něž patřila například dostavba vídeňského Hofburgu. V roce 1891 nastoupil do zemského úřadu v Opavě, kde zastával pozici zemského architekta. V roce 1894 byl jmenován zemským inženýrem a v roce 1901 zemským stavebním radou. V roce 1908 se stal vrchním zemským stavebním radou. Císař František Josef I. mu udělil rytířský stupeň Řádu Františka Josefa. V letech 1924–⁠1938 byl zemským stavebním ředitelem ve výslužbě. Byl autorem více než tří desítek projektů a také se zúčastnil ve funkci porotce řady soutěží (např. na projekt nového Schmetterhausu/Hlásky v Opavě nebo na projekt nového sídla obchodní a živnostenské komory tamtéž).

První stavbou, na níž se projekčně podílel, se stal areál zemské nemocnice. Získal sice v soutěži druhou cenu, ale byl pověřen zpracováním první cenou ohodnoceného soutěžního návrhu architekta Franze Ruppela. Z jeho dalších prací je nejvýznamnější Jubilejní opatrovna císaře Františka Josefa (1909), rozšíření areálu zemského ústavu pro duševně choré v Opavě (1906–⁠1919), nový zemský dům (dnes Finanční úřad, 1905–⁠1906). Z prací mimo Opavu je třeba uvést opatrovnu ve Městě Albrechticích, úřední budovy v Bruntále a několik středních škol. Navrhl budovu odborné školy pro zpracování mramoru v Supíkovicích (1901), hospodářskou a hospodyňskou školu v Klimkovicích (1908–⁠1911) nebo zemědělskou školu v Horních Heřmanicích (1912). Bývá rovněž uváděn jako autor secesního Zdrazilova domu na Olomoucké ulici 458/2 v Opavě. Asi v roce 1920 odešel do penze a v meziválečné době projektoval hlavně rodinné domy a vily. Navrhl též monumentální německý chlapecký seminář Petrinum (1924–⁠1926) v Bruntále, jemuž dal novobarokní výraz. Zato velkou budovu obecné a měšťanské školy v Odrách (1925–⁠1932) řešil moderněji. Dal jí podobu střídmé školské stavby symetrického rozvržení se soklem z lomového kamene, s postranními schodišťovými rizality a se střední částí završenou atikovým štítem a střešní polygonální věžičkou.

Adolf Müller působil také v oblasti památkové péče. V roce 1914 byl jmenován konzervátorem Centrální komise ve Vídni pro Opavsko. V letech 1906–⁠1919 byl členem výboru opavského městského muzea. Působil také jako předseda spolku turnerů. Po roce 1918 zasedal v městském regulačním sboru. Na stránkách sudetoněmeckých novin Deutsche Post uveřejnil, jak uvádí literatura, úvahy o opavské architektuře. Ve své politické činnosti působil jako stoupenec německého nacionalismu.

MSt