O objektu
V počátečních letech 20. století se tehdejší zemská vláda Rakouského Slezska soustředila na vybudování a zvelebení zemského hlavního města. Finanční ředitelství si kromě novobarokního administrativního paláce na dnešním Bezručově náměstí dalo postavit i rozsáhlý obytný dům, který vymezil z východní strany blok utvářející zástavbu mezi ulicemi Sněmovní a Masařskou až k Dolnímu náměstí. Dům má výrazně protáhlý půdorys, kombinuje dvoj- a trojtrakt a zároveň je výškově dynamický, protože ústřední rizalit a postranní rizality jsou třípatrové, zatímco spojovací části mají dvě patra a během poslední rekonstrukce byly provedeny bytové vestavby do podkroví. Celek se synkretickou fasádou, kombinující historizující formy luisézního původu s prvky secese a s formami historismu, završuje mansardová střecha s výraznými stanovými střechami nad postranními rizality. V nadpraží nad vchodem je ve štuku vyvedený znak Slezska. V interiéru se zachovala štuková výzdoba vestibulu i schodiště s původním zábradlím od Franze Pohla.
Po roce 1945 bylo průčelí zčásti zjednodušeno, vybrané prvky výzdoby se podařilo obnovit během rekonstrukce v roce 1945. Jedná se tak o ukázku propojení historizujících forem architektury inspirované francouzskou renesancí s prvky secese. Zároveň dům představuje torzální realizaci, o čemž svědčí mělké dispoziční řešení a postranní náznak nerealizovaného bočního křídla. To naznačuje, že se zde počítalo s mnohem výraznějším stavebním zásahem, který se měl týkat uvedeného bloku. Nerealizovaná boční křídla by totiž zcelila dodnes na dílčí stavební celky rozdělený blok. Dům dokládá silný příklon architekta Adolfa Müllera a zemské stavební kanceláře k historismu, modernizovanému secesně laděným detailem.
MSt
