Kern Karl, Blum Karl

Životopis

Seznam objektů stavitelů:

- dvojice nájemních domů J. Dittricha, Čapkova 309/13 a 303/15, Opava-Předměstí, 1889–⁠1890

- nájemní dům Čapkova 330/16, Opava-Předměstí, 1889–⁠1890

- nájemní dům Hermanna Kulky, Olomoucká 320/7, Opava-Předměstí, 1889–⁠1890

- městský hřbitov (část), Otická ulice, 1890–⁠1891 (pouze realizace podle projektu Eduarda Labitzkého)

- vlastní obytný a obchodní dům, Horní náměstí 284/57, Opava-Město, 1899–⁠1900

- adaptace městského domu hraběte von Arco, Dolní náměstí 114/5, Opava-Město, 1891

- dům Emanuela Wernera, Otická 808/29, Opava-Předměstí, 1894

- kasárna arcivévody Rainera, Krnovská 2860/71a, 431/71b, 2955/71c, Opava-Předměstí, 1896 (pouze realizace podle projektu Emila Lubicha von Milovan)

- pavilon bruslařského spolku, Zámecký okruh, Opava-Předměstí, 1899

- nájemní domy, Mánesova 407/5, 1684/7 a 1685/9, Opava-Předměstí, kolem r. 1900

- vila W. Drechslera a G. Nohy, Otická 538/34, Opava-Předměstí, 1900

- nájemní domy, Otická 643/1 a 851/3, Opava-Předměstí, počátek 20. století

- městská spořitelna, náměstí Republiky 425/15, Opava-Město, 1901–⁠1902

- nájemní dvojdům, Komenského 859/12 a 860/14, Opava-Předměstí, 1902–⁠1903

- nájemní dům s kavárnou Hedwigshof, Olomoucká 8/14, Opava-Předměstí, 1903–⁠1904

- nájemní dvojdům, Nákladní 901/59 a 1118/61, Opava-Předměstí, 1904

- dům obchodníka Raimunda Habela, nám. Osvoboditelů 433/8, Opava-Město, 1904

- dvojice nájemních domů, Zacpalova 568/24, 569/26, Opava-Předměstí, 1908

- nájemní dvojdům řádu německých rytířů, Bezručovo náměstí, Opava-Předměstí, 1910–⁠1911

- nájemní dům, Na Rybníčku 603/24, Opava-Předměstí, 1911

- obytný dům, Mostní 29, Opava-Předměstí, 1912 (zbořeno)

- řadové obytné domy, Na Potůčku 1132/2, 1131/4, 1130/6, 1129/8, Opava-Kateřinky, 1912–⁠1913

 

Karl Blum se narodil ve Dvorcích v rodině pokrývačského mistra Vincence Bluma původem ze Sosnové a jeho ženy Brigity Blumové, rozené Schmidové, dcery sedláka z Lichnova. Absolvoval Královskou školu stavebních řemesel v Žitavě (Zittau), v roce 1880 se přestěhoval do Opavy a pracoval jako kreslič ve stavební firmě Augusta Bartela. Roku 1886 se oženil s Annou Bochnigovou, dcerou majitele Lučního mlýna v Kateřinkách Karla Bochniga. Měli tři dcery: Paulu (* 1888), Bertu (* 1890) a Annu (* 1893). Rodina se poměrně často stěhovala, nejprve bydlela na Olomoucké 17, před rokem 1891 se přestěhovala na Příčnou 12 (dnes Čapkova), kde bylo v té době také sídlo firmy, před rokem 1894 se přestěhovali na Jaktařskou 65 (dnes Krnovská), v roce 1896 již bydleli na Olomoucké 29, od roku 1901 v Lučním mlýně na Hoštické 50 (později přečíslováno na 70, dnes Holasická),rodinném sídle manželky Anny.

Karl Albin Kern se narodil ve Slavkově u Brna v katolické rodině soudního úředníka Karla Kerna a jeho ženy Marie Kernové, rozené Hlawové. Jeho otec měnil často působiště (Brno, Slavkov u Brna, Svitavy, Město Albrechtice) a nakonec zakotvil v Opavě. Karl Kern studoval na Státní průmyslové škole v Brně u Germana Wanderleye a Aloise Prastorfera. Po studiích odešel k rodičům do Města Albrechtic a v roce 1886 do Opavy. Zde se roku 1888 oženil s Natálií Annou Nachtwehovou z opavské evangelické rodiny hospodářského úředníka Heinricha Nachtweha a v roce 1889 konvertoval k protestantismu. Manželé měli šest dětí – čtyři syny: Karla (* 1889), pozdějšího architekta, Fritze (* 1892), Hanse (* 1894), který později rovněž pracoval ve firmě jako prokurista, a Paula (* 1896), a dvě dcery: Marianu (* 1891) a Margaretu (* 1895). Rodina bydlela nejprve v nájemním bytě v Opavě na Olomoucké 17, od roku 1890 ve vlastním nájemním domě na Příčné 12 (nyní Čapkova), kde se nacházelo i sídlo firmy, od roku 1894 bydleli na Olomoucké 9, od roku 1896 opět na Příčné 12 (v té době již firma dům nevlastnila). Roku 1901 již Kernovi žili v nájemním domě vystavěném vlastní firmou na Engelsbergově 9 (nyní Mánesova), v roce 1908 se přestěhovali do Deštného (nyní Jakartovice-Deštné) a dům převzal později syn Karl.

Karl Kern nejdříve pracoval ve stavební firmě Julia Lundwalla, později založil vlastní firmu společně s Karlem Blumem. Firma byla činná od 1. ledna 1888, sídlila nejprve na Olomoucké 17, roku 1890 koupili dům na Příčné 12 (nyní Čapkova), před rokem 1896 se firma přestěhovala na ulici Centrální dráhy 22 (později přečíslováno na 42, nyní Husova) naproti nádraží Centrální (Státní) dráhy (dnes nádraží Opava západ). Od roku 1900 provozovali také parní pilu a kruhovou cihelnu na Jaktařské ulici (dnes Krnovská).

Firma Karla Kerna a Karla Bluma patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýznamnějším stavebním podnikům nejen Opavy, ale i širšího regionu. Její klienti pocházeli z Opavska i Ostravska, často pracovali pro řád německých rytířů jak v Opavě, tak v Bruntále nebo Karlově Studánce. Zatímco Karl Kern byl tvůrčí osobností firmy, Karl Blum zajišťoval spíše praktickou, stavitelskou část podnikání. Firma realizovala nejen své vlastní návrhy, ale i projekty jiných architektů (např. Camilla Sitteho, Leopolda Bauera). Kern s Blumem měli v Opavě téměř monopol na projekty veřejných budov. V 80. a 90. letech 19. století ovlivnili rovněž charakter výstavby nájemních domů, kterých vyprodukovali velké množství. K nejvýznamnějším realizacím patří budova opavské městské spořitelny (1901–⁠1902), nájemní dům s kavárnou Hedwigshof (1903–⁠1904) nebo areál kluziště (1900), mimo Opavu např. správní a obytná budova přádelny a budova pivovaru v Bruntále nebo Lotrinský dům v Karlově Studánce. Z významných stavebních zakázek pro jiné architekty jmenujme kostely v Přívoze (1896–⁠1899) nebo Tošovicích u Oder (1914–⁠1916). Jak Karl Kern, tak Karl Blum byli činní ve Spolku stavitelů na Moravě a ve Slezsku (Vereinder Baumeister in Mährenund Schlesien).

Pro stavby vytvořené firmou Kern & Blum je charakteristická určitá pompéznost a monumentalita. Jejich architektonický rejstřík se pohyboval především v intencích pozdního historismu, oblíbili si zejména severskou cihlovou neorenesanci a neogotiku. Jejich stavby se vyznačují imitací starobylosti s romantickými, mnohdy až vernakulárními rysy ve snaze vytvořit malebný exteriér, který ale nesměl potlačit funkčnost. Často používali režné zdivo, mnohdy v kontrastu s omítanými plochami, hrázdění, vyřezávané dřevěné prvky, ale i figurální štukovou výzdobu. V secesním stylu se drželi pouhého kopírování dekorativních prvků a jejich použití v historizujících kompozicích. Jejich produkce z prvního desetiletí 20. století se ve výrazu posunula k bezozdobné moderně se stylizovanými neobarokními prvky.

Roku 1914 se Kern s Blumem rozešli a začali podnikat samostatně, přičemž firma Kern & Blum zůstala napsána na Karla Kerna. Ten pak roku 1923 přijal jako společníka svého syna Karla Kerna mladšího. V roce 1926 však byl na firmu vyhlášen konkurz a o dva roky později zanikla. Tyto problémy zřejmě způsobily, že Karl Kern spáchal v roce 1928 sebevraždu oběšením. Pohřben byl na městské hřbitově v Opavě, jeho hrob se ale nezachoval. Karl Blum zemřel již o šest let dříve na chronický zánět ledvin a srdce a arteriosklerózu.

RR

Výběr z dalšího díla

Realizované stavby mimo Opavu:

- Bruntál, správní a obytná budova přádelny lnu a konopí W. F. Olbricha, tř. Práce (zbořeno)

- Bruntál, Panský pivovar řádu německých rytířů (dnes výrobna sirupů), Jesenická ulice, 1911–⁠1912

- Ostrava – Polanka nad Odrou, farní kostel sv. Anny, ulice Jaromíra Šamala, 1892–⁠1894

- Ostrava-Přívoz, farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, nám. Svatopluka Čecha, 1896–⁠1899 (pouze realizace podle projektu Camilla Sitteho)

- Ostrava-Přívoz, radnice, Špálova 450/19A, 1896–⁠1897 (pouze realizace podle projektu Camilla Sitteho)

- Karlova Studánka, Lotrinský dům (dnes Slezský dům), Karlova Studánka 3, 1909–⁠1913

- Tošovice u Oder, kostel sv. Martina, 1914–⁠1916 (pouze realizace podle projektu Leopolda Bauera)

- Dolní Životice, farní kostel Nejsvětějšího Spasitele s rodinnou hrobkou Razumovských, 1907–⁠1909 (realizace a spoluúčast na projektu Ludwiga Schneidera)

- Ostrava – Moravská Ostrava, Thillova parní pekárna – přístavba, Nádražní 822, 1890 (pouze realizace)

- Ostrava – Moravská Ostrava, budova soudu, Sokolská třída 935/16, 1892–⁠1896 (pouze realizace projektu neznámého architekta)

- Markvartice u Bruntálu, továrna na nitě Grohmann a spol., 1906

Prameny

Literatura

  • Dana Kouřilová, Opava – urbanistická koncepce rozvoje města a její realizace na přelomu 19. a 20. století I. Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické, 41, 1992, s. 136–148, 245–255.
  • Pavel Šopák, Století proměny. Devatenácté století ve stavební kultuře českého Slezska a Ostravska, Opava 2018, s. 140–144.
  • Romana Rosová – Martin Strakoš (eds.), Průvodce architekturou Opavy, Ostrava 2011, s. 329.
  • Jindřich Vybíral, Opavští architekti a stavitelé v letech 1918–⁠1938, Časopis Slezského muzea, série B – vědy historické, 37, 1988, s. 258–265, zde s. 261–262.