Životopis
Seznam objektů stavitele:
- dům pro úředníky Jednoty českých hospodářských společenstev, Gudrichova 1258/4, 1922
- vlastní dům, Boženy Němcové 1357/18, 1924
- vila Miloše Čeledy, Gudrichova 1911/29, Opava-Předměstí, 1933 (podle projektu Jaroslava Pelána)
- památník na založení prvního hasičského sboru ve Slezsku, 1933 (s reliéfem od sochaře Vincence Havla)
Julius Vysloužil se narodil ve Slatinkách u Prostějova v rodině hostinského Josefa Vysloužila a jeho ženy Františky Vysloužilové, rozené Tomanové. Zpočátku působil jako samostatný stavitel v Polské Ostravě, kde bydlel na Zámostí. Zároveň se svým bratrem Adolfem, zedníkem, který žil ve Frýdlantu nad Ostravicí, provozoval v tomto městě stavební živnost.
V roce 1921 se Julius Vysloužil přestěhoval do Opavy na Kylešovskou ulici 858/20 a v tomtéž roce založil s bratrem Adolfem stavební firmu Julius a Adolf Vysloužilovi se sídlem v Opavě a filiálkou ve Frýdlantu. Julius Vysloužil poté bydlel v domě pro úředníky Jednoty českých hospodářských společenstev na ulici Gudrichově 1258/4, postaveném jeho firmou. Roku 1924 si postavil dům na ulici Boženy Němcové 1357/18, kam přenesl i sídlo firmy. Působil také jako soudní znalec. V roce 1930 se s bratrem rozešel a každý pak provozoval vlastní firmu – Julius v Opavě, Adolf ve Frýdlantu.
V Opavě kromě domů pro státní zaměstnance firma Julia Vysloužila postavila například vilu Miloše Čeledy podle projektu Jaroslava Pelána (1933) nebo památník v Kylešovicích pro Slezskou zemskou hasičskou jednotu s reliéfem Rudolfa Gudricha, který navrhl sochař Vincenc Havel (1933). Ve Frýdlantu firma projektovala přestavbu a přístavbu sokolovny (1928, 1930) nebo dělnické domky pro tamní železárny (1920–1921). V roce 1938 Julius Vysloužil odešel do Brna a po válce se vrátil zpět do Opavy.
RR
Výběr z dalšího díla
Realizované stavby mimo Opavu:
- Ostrava – Slezská Ostrava, Keltičkova 138/2, radnice, 1911–1913 (realizace podle plánů Viktorina Šulce)
Literatura
-
Jindřich Vybíral, Opavští architekti a stavitelé v letech 1918–1938, Časopis Slezského muzea, série B – vědy historické, 37, 1988, s. 258–265, zde s. 258–259.