O objektu
Ulice Na Rybníčku (Teichgasse) byla původně samostatnou katastrální obcí nazvanou podle rybníka v její jižní části a přímo navazovala na Senný trh (později náměstí Františka Josefa, dnes náměstí Republiky). Jednalo se o typickou oboustrannou ulicovou ves s přízemními domky krytými doškovými střechami, v nichž bydleli řemeslníci, ale později i dělníci z nedaleké cihelny. Tato v podstatě venkovská zástavba zde existovala ještě koncem 19. století, teprve po vysušení rybníka a parcelaci dvora se osada postupně měnila na městskou ulici zastavovanou několikapodlažními nájemními domy. Na základě Labitzkého urbanistického konceptu z roku 1876 byla tato část města rozdělena do víceméně pravidelných bloků a někdejší Teichgasse kolmo proťaly nové ulice Kliplácká (Klippelhofgasse, dnes Mírová) a Alžbětina (Elisabethstrasse, dnes Lidická).
V roce 1905 koupil dosud přízemní domek čp. 23 v ulici Na Rybníčku od Antonie Wollne zaměstnanec městského stavebního úřadu Adalbert Trawnitschek, původem z Jihlavy, který se do Opavy přistěhoval v roce 1902. Krátce nato se zde oženil s Kamilou Pischovou, rodina původně bydlela v domě na Kudlichové 7 (Kudlichgasse, dnes Čapkova). Roku 1906 si manželé na místě zakoupeného domku postavili třípatrový nájemní dům ve stylu florální secese.
Mírně asymetrické trojosé průčelí má střední část s hlavním vstupem a schodišťovým prostorem mírně vpadlou a završenou skleněnou markýzou na kovových konzolách. Postranní části ukončují nestejně tvarované segmentové štíty. Fasády jsou z větší části omítané hladkou omítkou, na soklu a v úrovni posledního podlaží je omítka strukturovaná. Okna jsou obdélná, s motivem vejcovce na horní hraně ostění. Střední okno posledního podlaží dekoruje kovaná žardiniéra, kovanými prvky je opatřena také segmentová nadokenní římsa vlevo. Parter zdobí štukový dekor v podobě květin vyrůstajících z proplétaných větví, ve střední partii po stranách okna dvojice naturalisticky pojatých dubů s kořeny. Výzdoba portálu upomíná na stavebníky: vlevo dvě ženské figury přidržují stylizovaný erbovní štít s iniciálami ATK (Adalbert Trawnitschek a Kamila), vpravo symboly architektury a stavitelství (povolání majitele) – úhelník, iónská hlavice sloupu, svinutý plán – a trojice erbovních štítků s dnes již nečitelnými figurami. Nad středním oknem přízemí se nachází nápis s datací: ERBAUT MCMVI. Dvorní průčelí je bezozdobné, v nároží jsou situované dřevěné verandy. Dům má dvoutraktovou dispozici s centrálně umístěným dvouramenným schodištěm s původním kovaným zábradlím. Dochované jsou rovněž vstupní dveře a ostění vstupů do bytů zdobená řezbami.
Dům patří k nejvýraznějším příkladům secesní architektury v opavském prostředí. Kdo byl jeho autorem, není jasné, snad se mohlo jednat o samotného stavebníka, který se inspiroval jemu známými raně secesními stavbami. Tradovaný název Neudekův dům pochází od obchodníka Willibalda Neudeka, který objekt vlastnil od roku 1917 do roku 1938.
RR
