Neudekův (Trawnitschkův) dům

O objektu

Ulice Na Rybníčku (Teichgasse) byla původně samostatnou katastrální obcí nazvanou podle rybníka v její jižní části a přímo navazovala na Senný trh (později náměstí Františka Josefa, dnes náměstí Republiky). Jednalo se o typickou oboustrannou ulicovou ves s přízemními domky krytými doškovými střechami, v nichž bydleli řemeslníci, ale později i dělníci z nedaleké cihelny. Tato v podstatě venkovská zástavba zde existovala ještě koncem 19. století, teprve po vysušení rybníka a parcelaci dvora se osada postupně měnila na městskou ulici zastavovanou několikapodlažními nájemními domy. Na základě Labitzkého urbanistického konceptu z roku 1876 byla tato část města rozdělena do víceméně pravidelných bloků a někdejší Teichgasse kolmo proťaly nové ulice Kliplácká (Klippelhofgasse, dnes Mírová) a Alžbětina (Elisabethstrasse, dnes Lidická).

V roce 1905 koupil dosud přízemní domek čp. 23 v ulici Na Rybníčku od Antonie Wollne zaměstnanec městského stavebního úřadu Adalbert Trawnitschek, původem z Jihlavy, který se do Opavy přistěhoval v roce 1902. Krátce nato se zde oženil s Kamilou Pischovou, rodina původně bydlela v domě na Kudlichové 7 (Kudlichgasse, dnes Čapkova). Roku 1906 si manželé na místě zakoupeného domku postavili třípatrový nájemní dům ve stylu florální secese.

Mírně asymetrické trojosé průčelí má střední část s hlavním vstupem a schodišťovým prostorem mírně vpadlou a završenou skleněnou markýzou na kovových konzolách. Postranní části ukončují nestejně tvarované segmentové štíty. Fasády jsou z větší části omítané hladkou omítkou, na soklu a v úrovni posledního podlaží je omítka strukturovaná. Okna jsou obdélná, s motivem vejcovce na horní hraně ostění. Střední okno posledního podlaží dekoruje kovaná žardiniéra, kovanými prvky je opatřena také segmentová nadokenní římsa vlevo. Parter zdobí štukový dekor v podobě květin vyrůstajících z proplétaných větví, ve střední partii po stranách okna dvojice naturalisticky pojatých dubů s kořeny. Výzdoba portálu upomíná na stavebníky: vlevo dvě ženské figury přidržují stylizovaný erbovní štít s iniciálami ATK (Adalbert Trawnitschek a Kamila), vpravo symboly architektury a stavitelství (povolání majitele) – úhelník, iónská hlavice sloupu, svinutý plán – a trojice erbovních štítků s dnes již nečitelnými figurami. Nad středním oknem přízemí se nachází nápis s datací: ERBAUT MCMVI. Dvorní průčelí je bezozdobné, v nároží jsou situované dřevěné verandy. Dům má dvoutraktovou dispozici s centrálně umístěným dvouramenným schodištěm s původním kovaným zábradlím. Dochované jsou rovněž vstupní dveře a ostění vstupů do bytů zdobená řezbami.

Dům patří k nejvýraznějším příkladům secesní architektury v opavském prostředí. Kdo byl jeho autorem, není jasné, snad se mohlo jednat o samotného stavebníka, který se inspiroval jemu známými raně secesními stavbami. Tradovaný název Neudekův dům pochází od obchodníka Willibalda Neudeka, který objekt vlastnil od roku 1917 do roku 1938.

 

RR

Prameny

Literatura

  • Dana Kouřilová, Opava – urbanistická koncepce rozvoje města a její realizace na přelomu 19. a 20. století I. Časopis Slezského zemského muzea, série B – vědy historické, 41, 1992, s. 245–255, zde s. 245–246.
  • Romana Rosová – Martin Strakoš (eds.), Průvodce architekturou Opavy, Ostrava 2011, s. 188.
  • Pavel Šopák, Vzdálené ohlasy. Moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu 2, Opava 2014, s. 18–20.
  • Jindřich Vybíral, Secesní architektura v Opavě, Časopis Slezského muzea, série B – vědy historické, 28, 1979, s. 79–92, zde s. 84.