Vila Jaroslava Volence

O objektu

Jednopatrová vila stavebního inženýra a penzionovaného zemského úředníka Jaroslava Volence, zasazená do severní části vilové zástavby Kylešovického kopce, kde se rozvíjela individuální zástavba od přelomu 19. a 20. století, se vyznačuje členitou hmotovou kompozicí s kubickými formami, plochými střechami a pásovými okny. Zasazení domu do zahrady s okrasnou předzahrádkou odpovídá koncepci vycházející z idejí zahradních měst.

Celku vily dominuje ústřední hranolová hmota domu, k níž jsou připojeny další kubusy verandy, rizalit obytného pokoje, arkýře s okny na jihozápadním nároží, rizalit do zahrady s terasou v úrovni patra či vertikála schodiště se zaobleným motivem schodišťového rizalitu. Kromě soklu s jednoduchou římsou člení hmotu domu subtilní korunní římsy v úrovni plochých střech. Vnitřní dispozice, vyjádřená hmotovou skladbou, sestává z verandy, dvouramenného schodiště do patra a halového uspořádání s obytnými místnostmi na východní, jižní i západní straně.

V pojetí domu se uplatňují jak motivy architektonické moderny z období před první světovou válkou, tak i ohlasy nastupujícího funkcionalismu. Jejich vzájemné uplatnění vypovídá o tom, že J. Volenec byl především stavebním inženýrem a v uvedeném projektu se pokusil reflektovat aktuální tendence bez zkušeností erudovaného a umělecky vyzrálého architekta. Přesto vytvořil poměrně vkusně pojatou vilu, která se zařadila mezi moderní stavby individuálního bydlení meziválečné éry. Dům byl v nedávné době opraven včetně výměny výplní dveří a oken a opatřen novým oplocením, ponechal si však do určité míry svůj původní architektonický výraz.

 

MSt

Literatura

  • Romana Rosová – Martin Strakoš (eds.), Průvodce architekturou Opavy, Ostrava 2011, s. 95.
  • Jindřich Vybíral, Opavská architektura v letech 1918–⁠1929, Časopis Slezského muzea, série B – vědy historické, 35, 1986, s. 178–179.