O objektu
Změny v samosprávě a proměna společnosti po revolučním roce 1848 se odrazily i v architektuře a urbanistických souvislostech Opavy. Vyšší střední vrstva opavské společnosti, posílená o nově příchozí úřednictvo zemských i okresních institucí, začala prosazovat větší nároky na reprezentativní bydlení. Zatímco okraje historického centra, uvolněné zbořením městských hradeb, byly po vzoru vídeňské Ringstrasse zastavovány zejména správními a školními budovami, v samotném vnitřním městě začaly na stále ještě středověké struktuře vznikat moderní vícepatrové činžovní domy. Čilý architektonický ruch začal zvláště v 70. letech 19. století v souvislosti s rozvojem zemského, ale i městského stavebního úřadu, jejichž zaměstnanci výrazně ovlivnili opavskou architektonickou kulturu 2. poloviny 19. století. Panská ulice (dnes Masarykova třída) byla v té době etablovaná jako jeden z nejdůležitějších městských prostorů, již od 17. století zde začaly vznikat převážně šlechtické domy a paláce, které byly v 1. třetině 19. století adaptovány. Patřily k nim např. domy Wilczků, Sedlnických z Choltic, Skrbenských z Hříště, Larisch-Mönnichů nebo Sobků z Kornic. Na severní straně Panskou ulici uvozovala bývalá jezuitská kolej, přestavěná v letech 1816–1817 podle návrhu Johanna Antona Englische pro potřeby slezského konventu (později zemského sněmu). Naopak jižní stranu uzavírala Trasslerova tiskárna s knihkupectvím. Naproti ní stál již od středověku minoritský klášter s kostelem sv. Ducha a v jeho sousedství palác zemské vlády adaptovaný z někdejšího kláštera klarisek. Na protější straně ulice byla v letech 1884–1886 vystavěna na místě kasáren novorenesanční budova pošty.
V jejím blízkém sousedství si roku 1887 koupil starší barokní, zřejmě jednopatrový dům na úzké parcele opavský stavitel a stavební podnikatel Julius Lundwall. Jak dokládá záznam v opavském adresáři, dům roku 1888 zbořil a na jeho místě ve stejném roce (viz datace ve štítu) postavil činžovní dům, do jehož přízemí umístil firemní prodejnu nábytku. Třípatrový čtyřosý řadový dům s asymetricky umístěným mělkým rizalitem byl postaven v půdorysné stopě staršího domu ještě středověkého založení. Parter a 1. patro člení pásová rustika, vstup v pravé krajní ose je zvýrazněný pilířovým portálem. Okna ve 2. patře jsou obdélná s trojúhelnými frontony s maskarony, okna ve 3. patře jsou půlkruhově zakončená s profilovanými šambránami. Rizalit v levé části průčelí je akcentovaný arkýřem na volutových konzolách ve 2. patře a balkonem s kovanou mříží a štukovými maskarony ve 3. patře. Na vrcholu trojúhelného štítu stojí socha rytíře, jenž drží praporec se slezskou orlicí. Masivní korunní římsu zdobí perlovec a štukové konzoly s vegetabilním motivem. Budova je příkladem činžovního domu s obchodním prostorem ve stylu pozdního historismu.
RR
