O objektu
Masarykova třída, do níž se obrací průčelí domu čp. 331, patří k nejstarším prostorům ve městě. Původně sloužila jako tržiště pro obchod s dobytkem, odtud dřívější název Dobytčí trh. Později, když si zde vystavělo své paláce několik šlechticů, byla přejmenována na ulici Panskou (poprvé je takto označena v roce 1752). Nevíme přesně kdy, ale na základě dochovaných plánů Opavy můžeme říci, že jistě před rokem 1689 byla vytyčena ulice Holubí, vybíhající z Dobytčího trhu směrem k severozápadu a nazvaná podle trhů s holuby, které se zde konaly. Dům na nároží Dobytčího trhu a Holubí ulice byl zřejmě vystavěn již ve středověku na typické úzké hloubkové parcele, první zmínku o něm ale máme až z roku 1644. Jak dokládají pozdější prameny, objekt byl v té době zcela jistě dřevěný a jednopatrový (příp. přízemní s obytným podkrovím). V 70. letech 18. století byl kvůli zchátralosti zbořen a mezi lety 1775–1798 na jeho místě vystavěn již zděný přízemní dům. Ten měl od roku 1771 popisné číslo 364.
V roce 1895 byl pro Opavu vydán zákon o asanačních přestavbách, zajišťující odpuštění činžovní daně po dobu 20 let stavebníkům, kteří v následujících 10 letech přestaví nebo zcela obnoví svou nemovitost. V seznamu 321 opavských domů vybraných k asanaci, který byl přílohou tohoto zákona, byl jmenován i dům čp. 364. K jeho přestavbě zřejmě přistoupil až obchodník se zeleninou Tomáš Svanovský s manželkou Barbarou, kteří dům koupili roku 1901. Krátce poté pak starší přízemní objekt zbořili a na jeho místě postavili nový dvoupatrový dům, v jehož přízemí se nacházely obchodní místnosti, v 1. a 2. patře pak vždy po jednom dvoj pokojovém bytě s kuchyní. Autora projektu bohužel neznáme. Ačkoliv Jindřich Vybíral klade výstavbu do let 1903–1904, dobová pohlednice datovaná rokem 1902 již zachycuje dům v nové podobě. Můžeme tedy jeho stavbu posunout mezi roky 1901–1902.
V 1. polovině 20. století proběhly jen dílčí stavební úpravy, například byla roku 1937 směrem do dvora v 1. a 2. patře přistavěna předsíň. Dům byl za 2. světové války poškozen přímým pumovým zásahem (zničena střecha, schodiště na půdu a částečně stropy nad 2. patrem), ale hned v roce 1946 se uskutečnila jeho oprava, přičemž zůstal zachován vnější vzhled a zčásti i vnitřní dispozice. Posléze byl obchod v přízemí adaptován pro kancelářské účely, při té příležitosti byla dvojice vstupů v hlavním průčelí nahrazena obdélnými výkladci. V neznámé době byly prostory předního traktu směrem do Masarykovy ulice druhotně přepaženy příčkami. V roce 1979 byl dům zapsán do Státního seznamu kulturních památek. Roku 1985 pak proběhla generální oprava fasád a střechy a také výměna oken. Fasády byly provedeny hladkou vápennou omítkou – na soklech světle šedou, v přízemí a patrech světle okrovou, architektonické štukové prvky bílou. V letech 2009–2011 se uskutečnila zatím poslední adaptace, při níž byla obnovena původní dispozice a dům byl opět zpřístupněn z Masarykovy třídy. Obnovena byla i fasáda (včetně doplnění chybějících štukových motivů), která získala šedou barevnost se světlejšími dekorativními prvky.
Dům čp. 331 je typickým příkladem stavební produkce na pomezí pozdního historismu a vegetabilní secese, která se v opavském prostředí začínala pomalu prosazovat na přelomu 19. a 20. století. Dům obdélného půdorysu, z něhož vystupuje hmota schodišťového rizalitu, má dekorativně pojaté fasády do Masarykovy třídy (tehdy Panské) a Holubí ulice. Průčelí do Masarykovy třídy je trojosé, podle dochované ikonografie bylo původně v parteru uprostřed obdélné okno (výkladec) a po jeho stranách dva vstupní otvory.V současnosti je uspořádání opačné – uprostřed se nachází vstup a po jeho stranách po jednom výkladci. Trojice obdélných oken v patře je opatřená parapety s kuželkovou balustrádou, trojice obdélných oken v 2. patře je rámovaná mělkými šambránami. Plocha fasády je ještě v intencích historismu vertikálně členěná a také některé výzdobné prvky odkazují k historismu – kromě pásové rustiky v parteru a kuželkové balustrády k nim patří zejména štukové motivy festonů s rozevlátými stuhami mezi okny 1. a 2. patra a již neexistující pylony s vázami v nárožích na korunní římse. Část motivů ale již odkazuje k secesi – vinoucí se rostliny v nároží, dynamicky splétané stuhy, stylizované čabraky, mužské maskarony, koncentrické terče s provazci. Trojosé průčelí do Holubí ulice je v souvislosti se schodišťovým rizalitem řešeno asymetricky a pojato jednodušeji než hlavní průčelí. Parter rovněž člení pásová rustika, obdélná okna v patrech jsou řešená obdobně jako na hlavním průčelí. Štuková výzdoba se omezuje na nárožní dekor rostlin, čabrak a maskaronu, mezi 2. a 3. okenní osou 1. a 2. patra je štukový rám s drobným dekorem. Dům je přístupný dvěma vchody. Z Masarykovy třídy se vchází do přízemí, vstup z Holubí ulice ústí u dvouramenného kamenného (do podkroví částečně dřevěného) schodiště s litinovým zábradlím, které spojuje všechna podlaží. Dispozice přízemí a bytů, které v každém patře navazují na schodiště, je dvoutraktová.
RR
