O objektu
Řád německých rytířů byl s Opavou spojen již od středověku, kdy si na nejmenším opavském náměstí – Rybím trhu – vystavěl svou komendu s řádovým kostelem Panny Marie. V roce 1838 se řád rozhodl vystavět na místě městského dvora na jihozápadním okraji města řádovou nemocnici. Když roku 1839 provedl tehdejší velmistr arcivévoda Maxmilián Josef reformu řádu, s níž souviselo i obnovení ženské řádové větve v Opavě, bylo nutné zajistit pro ně vhodnou budovu. Vzhledem k tomu, že sestry měly v souladu se svým posláním vykonávat ošetřovatelskou službu v Heiderichově nemocnici v někdejším klášteře františkánů, bylo rozhodnuto, že namísto plánované řádové nemocnice se postaví jejich řeholní dům. Ten se stal součástí většího urbanistického zásahu v jihozápadní části města, nedaleko od řádové komendy mužské větve na Rybím trhu, v místě někdejšího hradebního parkánu a tesařského dvora, kde nechal řád podle projektu opavského stavitele Antona Onderky postavit dvě nové řádové budovy.
První z nich byla triviální škola (1838–1839), druhou právě klášter ženské odnože (1841–1842), těsně přiléhající k objektu Heiderichovy nemocnice. V souvislosti s výstavbou těchto objektů byly také vytyčeny dvě nové ulice – Špitální (později Klášterní, dnes Beethovenova) v linii někdejší příhradební uličky a na ni kolmá Školní (dnes Matiční). Hlavní průčelí dvoupatrové blokové konventní budovy se obracelo do Špitální ulice. V roce 1864 byla ve dvoře ke klášteru přistavěna kaple. Kaple měla právo veřejných bohoslužeb, ale množství příchozích věřících bylo takové, že časem přestala svou kapacitou dostačovat. Sestry také chtěly areál více uzavřít, proto v roce 1902 vyprojektoval opavský stavitel Josef Hruschka velkou přestavbu kláštera, která zahrnovala i přeměnu staré kaple na obytné prostory a výstavbu kaple nové. Hruschka ji situoval na východní stranu kláštera do sousedství někdejší Heiderichovy nemocnice. Z nejasných důvodů se nakonec kaple nepostavila, a když po Hruschkově smrti roku 1904 jeho podnik převzala firma Zdralek a Kulka, Ferdinand Zdralek projekt v roce 1907 přepracoval. Kapli situoval na nové místo, kolmo ke klášteru podél Školní ulice.
Novogotická jednolodní podsklepená kaple, orientovaná z prostorových důvodů ve směru sever–jih, je na jižní straně spojovacím krčkem s průjezdem do dvora připojená k budově kláštera a na severní straně uzavřená pětibokým presbytářem, jehož nároží, stejně jako stěny kaple z vnější strany, zesilují odstupněné opěráky. Stěny mezi opěráky jsou prolomené lancetovými okny, v lodi sdruženými. Na hřebeni sedlové střechy je umístěná štíhlá osmiboká věžice s ostrou jehlancovou střechou. Laici zvenčí vcházeli ze Školní (Matiční) ulice profilovaným portálem završeným lomeným štítem se znakem velmistra a úponky vinné révy v tympanonu. Vchod vedl přes krátkou předsíň do lodi, která byla určená pro veřejnost. Sestry vstupovaly do kaple z 1. patra kláštera a bohoslužby sledovaly z hluboké kruchty na jižní straně. Stěny kaple, které byly původně zdobené výmalbou (nedochovanou), jsou v interiéru členěné pilastry, které nesou pět polí křížové žebrové klenby. Kruchta nasedá na trojdílnou segmentovou arkádu členěnou dvojicí pilastrů s přiloženými krakorci. Parapet kruchty zdobí řada lichých novogotických jeptišek. Hlavním výzdobným motivem jednotného novogotického interiéru jsou řádové kříže – nacházejí se na štítech pod hlavicemi pilastrů, ve vitrážích oken v lodi, ve štítovém nástavci v předsíni i na hlavním oltáři. Do oken presbytáře jsou vsazeny figurální vitráže s obrazy P. Marie Růžencové, sv. Josefa, sv. Jindřicha a sv. Anny. Autorem veškerého novogotického mobiliáře (lavic, osvětlovacích těles, kovářských a truhlářských prvků) je rovněž Ferdinand Zdralek. Bohatě vyřezávaný hlavní oltář pochází z tyrolského uměleckého závodu Johanna Grosse.
Kaple byla slavnostně vysvěcena v prosinci 1908 za účasti velmistra řádu arcivévody Evžena Habsburského. Po roce 1948 byl klášter zrušen a do budovy nastěhován sociální ústav. V 2. polovině 20. století probíhaly utilitární úpravy, které se ale kaple nedotkly. V 80. letech měla být kaple likvidována, ale zařízení se podařilo ukrýt v jiných církevních objektech. Po roce 1989 se budova konventu vrátila řádu milosrdných sester a kaple byla v letech 1994–1995 opravena. Mezi lety 2002–2004 byl klášter adaptován na sídlo Církevní konzervatoře. Kaple nyní funguje jako rektorátní kostel pro její studenty.
RR
