O objektu
Názvy ulic Na Valech (až do roku 1896 Židovská) a U Jaktařské brány, na jejichž nároží stojí obytný a obchodní dům s bývalou drogerií Altschul, upomínají na to, že v těchto místech probíhaly od středověku do první třetiny 19. století městské hradby a stávala zde Jaktařská brána. Po zboření hradeb i zmiňované brány se z někdejšího Senného trhu před hradbami zformovalo nové náměstí (dnes náměstí Republiky) a Rudolfova ulice se stala jeho hlavní spojkou s Horním náměstím. Od druhé poloviny 19. století se zdejší zástavba jednopatrových domů se středověkými jádry začala proměňovat a vznikaly zde moderní vícepodlažní stavby.
Dům na rohu ulic U Jaktařské brány (Jaktar Thor) a Židovské (Judengasse) stál z vnitřní strany města při Jaktařské bráně již od středověku. Počátkem 20. století tento dům s tehdejším popisným číslem 169 vlastnila Florentine Schwarzová, v přízemí provozoval obchod smíšeným zbožím její manžel Josef Schwarz. V roce 1910 koupil dům majitel sousedního domu čp. 170, rovněž obchodník smíšeným zbožím Leonard Ponižil. Leonard Ponižil pocházel z Olomoucka a do Opavy se přistěhoval v roce 1855. Nejprve byl společníkem ve firmě Butschke a Ponižil, vyrábějící průmyslová barviva, roku 1877 si založil obchod se smíšeným zbožím, později přeměněný na obchod koloniálním zbožím a kořením. Svůj sortiment firma za první republiky rozšířila o prodej bonboniér. Leonard Ponižil ale nebyl jen obchodníkem, stal se významnou opavskou osobností – v letech 1905–1911 zastával funkci viceprezidenta obchodní a živnostenské komory, byl rovněž viceprezidentem kuratoria opavského uměleckoprůmyslového muzea, členem mnoha spolků i laickým soudcem opavského soudu. Za svou veřejnou činnost získal titul císařského rady a Řád Františka Josefa I.
Leonard Ponižil si nechal na místě nárožního, původně jednopatrového domu v roce 1910 vystavět opavskou firmou Ferdinanda Zdralka a Sigmunda Kulky třípatrovou nárožní novostavbu ve stylu pozdní secese s historizujícím tvaroslovím. Průčelí, zvýrazněná v nároží trojbokým arkýřem s balkonem, jsou vertikálně členěná redukovanými pilastry s rustikou, k dekorování si stavitelé vybrali jak barokizující ornamentiku – volutově stáčené akanty, vejcovec, zvoncové závěsy, palmety, tak motivy ze secesního repertoáru – projmuté kosočtverce, spirály a maskarony. Okna v parteru jsou akcentovaná edikulami s výraznými půlkruhově tvarovanými římsami a oválnými barokními kartušemi v tympanonu. Dispozice domu je trojtraktová, střední chodba odděluje pokoje soustředěné k uliční frontě od příslušenství a schodiště ve dvorní části. Parter byl vyhrazen prodejně koloniálního zboží v nárožním prostoru, s příslušným zázemím skladů a kanceláří. V patrech byly prostorné byty, dcera Elisabeth zde měla umělecký ateliér, v němž vyráběla tkané předměty, druhá dcera Martha zde vyučovala hru na klavír, cello, loutnu a flétnu. Leonard Ponižil se ale nového domu zřejmě nedočkal, zemřel v dubnu 1911. Manželka Sophie pak v témže roce zadala stejné firmě přestavbu, resp. novostavbu sousedního domu (U Jaktařské brány 369/12), jehož průčelí řešili Zdralek s Kulkou obdobným způsobem.
Ačkoliv si Opavané nárožní dům dodnes spojují s drogerií Altschul, firma Moritze Altschula vyrábějící a prodávající barvy, laky, tmely nebo pasty na parkety sídlila původně v domě na Horním náměstí 28 naproti divadlu. Dům byl ale za 2. světové války poškozen a zbořen a vnučka Altschulových Ruth Neumannová, která jako jediná z této židovské rodiny přežila koncentrační tábor, dostala jako náhradu právě dům v ulici Na Valech. Spolu s manželem Františkem pokračovali v provozování drogerie a vedli ji i poté, co byl jejich majetek po roce 1948 znárodněn. Někdy v 70. letech 20. století byl upraven parter použitím nového keramického obkladu a výměnou výkladců a vstupních dveří v nároží, přesto se dochovaly původní vstupní dveře z ulice Na Valech, v interiéru pak zejména prostor schodiště s okny zdobenými geometrickými vitrážemi.
RR
