O objektu
Když byl roku 1895 vydán pro Opavu zákon o přestavbách z asanačních důvodů (Umbauten zu Assanierungzwecken), bylo k následné asanaci vybráno celkem 321 objektů. Jejich majitelé mohli, pokud v následujících 10 letech provedli přestavbu, nebo dokonce nahrazení staré nemovitosti novou, požádat o prominutí činžovní daně na dobu 20 let. Tento zákon, jehož úkolem bylo zajistit zlepšení zejména bytových podmínek ve městě, měl pro Opavu velký význam, neboť díky němu získalo množství domů zvláště v historickém jádru zcela novou podobu. Ačkoliv do roku 1902 prošlo přestavbou pouze asi 20 domů, do konce první etapy v roce 1905 se jejich počet zvýšil a výsledkem byla výrazná proměna zástavby zejména dvou hlavních opavských náměstí – Dolního a Horního. Horní náměstí bylo jedním ze tří krystalizačních jader, kolem kterých se konstituovala středověká Opava. Tržiště bylo vyměřeno mezi původní osadou a pozemky řádu německých rytířů podél komunikace z Hradce na Krnov a dále na Olomouc. Postupně bylo obestavěno domy na protáhlých úzkých parcelách a uprostřed vznikl blok s městskou věží a kupeckým domem zvaným Schmetterhaus.
Parcela, na níž dnes stojí dům čp. 284, byla vyměřena a zastavěna již ve středověku, o čemž svědčí její dodnes dochovaný hloubkový půdorys. První zmínku o domě ale máme až z konce 16. století, kdy patřil patricijské rodině Richterů, kteří v zadní budově provozovali pivovar. Poté se ve vlastnictví střídali obchodníci a řemeslníci. V samém závěru 18. století byl silně zchátralý objekt přestavěn a pivovar zrušen. Od 70. do 90. let 19. století vlastnil dům Johann Raida, výrobce likérů a obchodník s čajem a dvorní dodavatel. V souvislosti s výše zmíněným zákonem bylo v roce 1895 na Horním náměstí 33 domů vytipováno k asanaci, mezi nimi i dům, který tehdy nesl popisné číslo 310. To bylo zřejmě impulzem k tomu, aby nemovitost v roce 1899 koupili zdejší stavitelé Karl Kern a Karl Blum. Jednalo se z jejich strany o investici, o „developerský projekt“, moderně řečeno, protože ani jeden z nich v domě trvale nebydlel (roku 1901 novostavbu prodali Augustě Tenglerové). Starý dvoupatrový dům zbořili a na jeho místě vystavěli zcela novou čtyřpatrovou budovu s obchodním parterem. Jak dokládají historické mapy, novostavba v tomto místě nedodržela původní uliční čáru, ale byla posunuta o několik metrů dozadu a její průčelí zkoseno, čímž se rozšířilo vyústění Ostrožné a Hrnčířské ulice do Horního náměstí.
Čtyřpatrový dům na úzké, původem středověké parcele byl vystavěn v duchu pozdního historismu. Trojosé průčelí akcentuje v úrovni 2.–4. patra úzký arkýř na konzolách s maskarony, s balkonem v posledním podlaží a završený věžičkou. Parter je prolomený středním vstupem a výkladci po stranách, velká okna na způsob výkladců jsou i v 1. patře. Sdružená okna v 2.–4. patře jsou obdélná, resp. segmentově zaklenutá. Na fasádě použité tvarosloví pozdní gotiky (fiály, liché jeptišky, kružby) a renesance (okenní šambrány) odkazuje na středověkou tradici města. Dispozice je hloubková dvoutraktová se schodištěm v zadní části, v parteru a 1. patře byly situovány obchodní prostory, v dalších podlažích byty.
RR
