O objektu
Nynější administrativní palác vznikl přestavbou starší novorenesanční budovy podle návrhu architekta Miloslava Kopřivy v letech 1924–1929 na pomezí rondokubismu a purizujících tendencí modernismu.
V roce 1743 nechala Marie Terezie zřídit hlavní poštovní úřad pro Rakouské Slezsko v Opavě. Nejprve se úřad po městě různě stěhoval, od 40. let 19. století do roku 1886 sídlil v sousedství opavské radnice v prostoru dnešní Slezanky. Poté se přestěhoval do nového novorenesančního paláce v Panské ulici, postaveného pro potřeby pošty v letech1884–1886 podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Setze (1837–1907). Tato nárožní novostavba se obracela symetrickým průčelím se středním trojosým rizalitem v intenci vítězného oblouku do zmíněné ulice a korunoval ji štít s hodinami a kýlovitá střecha.
Vzhledem k nárůstu frekvence poštovních služeb se rozhodl stát budovu počátkem 20. let minulého století přestavět. Projekt vytvořil brněnský architekt Miloslav Kopřiva (1894–1968), který zakázku řešil prolnutím forem národního slohu či rondokubismu a celkové koncepce reflektující purizující modernismus. Kopřiva se po krátkém působení u zemské správy politické v Brně na počátku 20. let osamostatnil. Zvláště pro venkovské obce a města na Moravě a ve Slezsku navrhoval školské budovy, sokolovny nebo administrativní paláce peněžních ústavů. Ve svém soutěžním návrhu na přístavbu Zemského domu v Brně z roku 1923 použil obdobnou kombinaci rondokubistických a puristických forem.
V opavském projektu z roku 1925 a v následné realizaci z let 1927–1929 však ještě více zdůraznil střídmost zvoleného přístupu. V realizaci dokončené v závěru 20. let například rytmizoval atiky nad druhým patrem pilířky osazenými segmentovými hlavicemi, které odkazovaly k jeho architektonickým začátkům a k národnímu slohu. Budovu nastavil podle požadavků poštovního úřadu o patro, opatřil ji rozměrnějšími vstupními a okenními otvory, „očistil“ průčelí stavby i interiéry s důrazem na lapidární hmotové a dispoziční rozvržení za pomoci železobetonové a ocelové konstrukce. V hlavním průčelí ponechal trojosý střední rizalit, na který umístil pětiosou širší nástavbu v druhém patře, a tím tuto vstupní partii paláce zdůraznil. Totéž platí pro nároží, kde uplatnil motiv válcového pilíře a budovu korunoval věžovou nástavbou v rovině atikového patra. V přízemí rozšířil a upravil přepážkovou halu a provozní část objektu v bočním křídle opatřil dvojramenným schodištěm. Zadní vjezd z ulice U Pošty zpřístupňuje obdélný dvůr, který sloužil vykládce a nakládce poštovních vozidel.
Přestavbu realizovala stavební firma Františka Koláře a Jana Rubého z Moravské Ostravy a kovové uměleckořemeslné prvky vyráběla prostějovská firma Vulkania. Budova se stala moderní dominantou Masarykovy třídy. V roce 2014 však Česká pošta svou pobočku na Masarykově třídě uzavřela a přenesla její služby do nového obchodně-společenského centra Breda & Weinstein. Následně zmíněný objekt prodala soukromému investorovi. Nynější vlastník, společnost MG PHARMA s.r.o., realizuje projekt přestavby domu pro potřeby lékařských ordinací, seniorského bydlení, kavárny či provozovny oční optiky.
MSt
