Ludwig Förster

Seznam objektů architekta:

- vyšší reálná škola, Dvořákovy sady 176/2, Opava-Město, 1857–⁠1859

Architekt Ludwig Förster, celým jménem Ludwig Christian Friedrich von Förster, se narodil v rodině knížecího vrchního lesmistra Christopha Förstera. V letech 1809–⁠1816 studoval na gymnáziu v Ansbachu. Následně v letech 1816–⁠1818 pokračoval ve studiu na Královské akademii výtvarných umění v Mnichově, ale protože finanční podmínky po smrti otce mu nedovolovaly pokračovat ve studiu, rozhodl se přesídlit do Vídně. Přijal totiž místo v ateliéru u architekta Petera Nobileho na vídeňské akademii, kde získal v roce 1818 Nobile profesorskou stolici. Förster zde až do roku 1828 mohl uplatňovat své odborné znalosti v oblasti grafiky, pracoval jako korektor, kreslíř, rytec, litograf a překladatel italských textů. Na Nobileho přímluvu působil na akademii v letech 1843–⁠1846 jako profesor. V roce 1826 založil Artistisch-lithographische Anstalt, ústav vydávající zinkografické reprodukce. V roce 1836 začal vydávat odborný časopis Allgemeine Bauzeitung, aby zvýšil úroveň tehdejší architektury a přinesl nové podněty k jejímu rozvoji. Týkalo se to mimo jiné i výzdoby a vyspělejšího stylového pojetí staveb, protože Förster kritizoval nedostatečné řešení této stránky architektonických děl. V časopise působil jako redaktor a výrazně ovlivnil dobový diskurz. Zároveň provozoval vlastní projekční kancelář; rozeznal např. talent Theophila Hansena, kterého poznal v Athénách. V letech 1846–⁠1852 s ním spolupracoval na celé řadě projektů. Förster údajně řešil dispozice, Hansen stylové řešení a výzdobu plánovaných staveb. Hansen se dokonce stal jeho zetěm, ale po smrti jeho ženy, tj. Försterovy dcery, ze spolupráce sešlo. Nějakou dobu ve Försterově ateliéru působil také mladý architekt Otto Wagner.

Förster byl v letech 1860–⁠1863 členem vídeňské městské rady. Již od roku 1839 rozpracovával ideje zrušení opevnění a rozšíření centra Vídně, což vyústilo v projekt vídeňské Okružní třídy (Ringstrasse). V roce 1858 se zúčastnil soutěže na regulační plán Okružní třídy a následně získal vliv na vypracování výsledného základního plánu. Dále byl autorem návrhů synagog v Budapešti, ve Vídni-Leopoldstadtu (zbořena v roce 1938) a v Miskolci. V letech 1846–⁠1849 byl postaven podle jeho projektu ve spolupráci s Theophilem Hansenem evangelický kostel Gustava Adolfa ve Vídni-Gumpendorfu. Tato stavba měla výrazný vliv na další evangelické kostely zvláště na Moravě, kde navrhl podobný kostel v Ratiboři na Valašsku. Stavba byla realizována v letech 1842–⁠1861, zapojení Förstera tedy bylo možné v 50. letech. Na Valašsku se uvedený typ historizující svatyně ujal a uplatňoval v různém provedení i v následujících desetiletích. Další evangelický kostel z let 1852–⁠1858 vyprojektoval Förster pro Suchdol nad Odrou. Značná část Försterem vyprojektovaných staveb vznikla v zemském hlavním městě Brně. Ve spolupráci s Theophilem Hansenem vyprojektoval v Brně novorenesanční Kleinův palác (1847–⁠1848), samostatně navrhl brněnské kasino v parku v Lužánkách (1853–⁠1855) a vytvořil projekt brněnské okružní třídy (1860). Zároveň v letech 1856–⁠1859 vznikla v Brně podle jeho plánů budova reálné školy v arkádovém stylu (užívá se též označení obloučkový styl) na adrese Jánská ul. 463/22. V Opavě vyprojektoval v prostoru zdejší okružní třídy, navazující na koncepci vídeňského vzoru, v arkádovém stylu budovu vyšší reálné školy z let 1857–⁠1859 na adrese Dvořákovy sady 176/2.

Tvorba Ludwiga Förstera převážnou měrou spadá do období romantického historismu, což se týká např. jeho spolupráce s Theophilem Hansenem. Následně rozšiřuje svůj vyjadřovací rejstřík o další vlivy a historické podněty, takže závěr jeho tvorby reprezentuje přechodné období k přísnému historismu. Od poloviny 19. století rozvíjí motiv nájemních domů v podobě paláců s novorenesančními průčelími a výzdobou a ve veřejných projektech uplatňuje arkádový nebo též obloučkový styl (viz reálky v Brně a Opavě, evangelické kostely ve Vídni, Suchdole či Ratiboři nebo synagogy ve Vídni, Budapešti či Miskolci).

Ludwig Förster, otec architektů Heinricha a Emila von Förster, byl přední rakouský architekt své doby, člen řady akademií (akademie v Petrohradu, Londýně, Bruselu a Benátkách), reformátor, podnikatel v báňském i tiskařském průmyslu, publicista, vysokoškolský učitel, vydavatel a společensky aktivní osobnost. Svou tvorbou i působením výrazně zasáhl do vývoje architektury a dalších oborů ve Vídni i v širším středoevropském kontextu.

MSt