Karl Schmelzer

Seznam objektů architekta:

- dům pro lékaře Slezské zemské nemocnice v Opavě, Olomoucká 470/86,                    Opava-Předměstí, 1919 (nerealizováno)

- oddělení pro plicní choroby Slezské zemské nemocnice v Opavě, Olomoucká 470/86, Opava-Předměstí, 1919 (nerealizováno)

- přístavba prosektury Slezské zemské nemocnice v Opavě, Olomoucká 470/86,          Opava-Předměstí, 1919 (nerealizováno)

- 1. obytný dům pro zemské úředníky, Gudrichova 1266/3, Opava-Předměstí, 1921–⁠1922

- 2. obytný dům pro zemské úředníky, B. Němcové 1287/4, Opava-Předměstí, 1922–⁠1923

- 3. obytný dům pro zemské úředníky, B. Němcové 1336/6, Opava-Předměstí, 1923–⁠1924

- Zemská dívčí odborná škola rodinná, B. Němcové 1317/2, Opava-Předměstí, 1922–⁠1923 (s Č. Bradou)

- interní oddělení Zemské nemocnice v Opavě, Olomoucká 470/86, Opava-Předměstí, 1924 (nerealizováno)

- přístavba Slezského zemského muzea, Komenského 419/10, Opava-Město, 1923–⁠1924 (s J. Volencem, nerealizováno)

- přístavba a adaptace Müllerova domu, Komenského 1/8, Opava-Město, 1926–⁠1927

- oddělení pro neklidné muže Zemského ústavu pro léčení chorob nervových, Olomoucká 305/88, Opava-Předměstí, 1928 (s K. Gottwaldem, nerealizováno)

Karl Schmelzer se narodil ve Vídni v rodině holiče Josefa Schmelzera a Anny Schmelzerové, rozené Brandové. V letech 1897–⁠1905 studoval na stavební škole při vídeňské polytechnice (dnes Technická univerzita), obor pozemní stavby. Po studiích krátce pracoval v projekční kanceláři. Roku 1905 se přestěhoval do Opavy a nastoupil na zdejší zemský stavební úřad na post zemského inženýra. Od roku 1912 zastával funkci vrchního inženýra a vedoucího oddělení pozemních staveb. Jeho kariéru přerušila 1. světová válka, během níž sloužil jako poručík domobrany a v polním regimentu dělostřelectva. Po válce se vrátil na stavební úřad a hned roku 1918 byl jmenován stavebním radou a roku 1921 zemským vrchním stavebním radou a vedoucím celého stavebního oddělení.

V Opavě se v roce1907 oženil s Amalií Hofmannovou z Liptaně na Krnovsku a narodilo se jim celkem šest dětí – synové Friedrich, Johan, Karl a Josef a dcery Hedvika a Amalie. Rodina bydlela nejdříve v činžovním domě na Lichtenštejnské (dnes Komenského) ulici 846/24, po 1. světové válce na Nádražním okruhu 674/11 (dnes budova Základní umělecké školy Václava Kálika). Na rozdíl od svých kolegů ze zemského stavebního úřadu Karla Gottwalda a Jaroslava Volence si Karl Schmelzer nikdy nepostavil vlastní rodinný dům nebo vilu.

Schmelzer se angažoval i ve veřejném životě, v letech 1911–⁠1918 byl členem obecní rady a také členem městského regulačního výboru, u jehož zrodu stál. V letech 1924–⁠1925 byl čestným předsedou Spolku německých inženýrů v Opavě. Snažil se také o popularizaci architektury a památkové péče mezi veřejností. Jako stálý přispěvatel novin Deutsche Post zde často publikoval články o stavebním vývoji Opavy i o současné architektuře, vystoupil rovněž s několika přednáškami na téma ochrany architektury a podoby města. Karl Schmelzer zemřel na zástavu srdce v nedožitých 49 letech.

Schmelzer byl uznávaným architektem, z titulu své funkce se zabýval zejména projektováním veřejných staveb v Opavě i celém Slezsku. Specializoval se na stavby nemocnic a především škol – např. rozšíření areálu Zemské zemědělské školy v Horních Heřmanicích (1912–⁠1913, nerealizováno), přestavba vyučovací budovy tamtéž (1922), filiálka Zemské zemědělské školy v Javorníku (1913–⁠1914, nerealizováno), Zemská dívčí odborná škola v Opavě na Kylešovském kopci (1922–⁠1923, s Č. Bradou). Autor jeho nekrologu v Deutsche Post ho dokonce označil za zakladatele moderního školního stavitelství ve Slezsku. K jeho dalším projektům patří soubor obytných domů pro státní a zemské zaměstnance v Opavě na Kylešovském kopci a v Bohumíně a několik pavilonů Zemské psychiatrické léčebny a Slezské zemské nemocnice. Své stavby zejména v poválečném období projektoval ve stylu dekorativismu s historizujícími prvky na pomezí neobaroka a neoklasicismu.

RR