Životopis
Seznam objektů architekta:
- městské divadlo, Horní náměstí 195/13, Opava-Město; spolupráce s malířem Ferdinandem Moslerem
- Marianum, Rooseveltova 886/45 a 47, Opava-Předměstí; spolupráce s Aloisem Geldnerem
Architekt a stavitel původem z Liberecka v severních Čechách. Do proměn Opavy se vepsal v období od konce 19. století až do vypuknutí první světové války. Do Opavy přišel pravděpodobně kolem roku 1898 a působil zde více než desetiletí, i když současně provozoval projekční a stavební praxi v Rýnovicích u Jablonce (Reinowitz bei Gablonz), jak o tom vypovídají jeho projekty a realizace publikované ve vídeňském časopise Der Bautechniker. V Opavě často působil ve spolupráci se stavitelem Aloisem Geldnerem.
K jeho nejvýznamnějším opavským stavbám patří historizující objekt kláštera zvaného Marianum, tj. kláštera Dcer Božské lásky na ul. Rooseveltově 886/45 a 47. Stavba z let 1907–1909 byla uskutečněna stavitelem Aloisem Geldnerem v duchu novorománského obloučkového slohového pojetí. Podle Bartelova projektu vznikl také dvojdům v ulici Na Nivě 1159/16 a 1160/18 z roku 1911 a dům na Krnovské ul. 1176/74 z roku 1912 nebo dosud neznámá budova banky zmiňovaná v literatuře z roku 1908. Podílel se také na obnově interiéru opavské budovy divadla po požáru v roce 1909. Na této zakázce spolupracoval s malířem Ferdinandem Moslerem a interiér divadla upravili v tehdy módním luisézním stylu, inspirovaném francouzskou architekturou 18. století. Z dalších projektů a staveb je třeba uvést soutěžní návrh na městskou spořitelnu v Novém Boru (1903), vilu Hermanna Frankeho v Žulové (Hlavní čp. 153) s romantizujícími prvky, eklekticky řešený palác knížete Grigorije Sturdzyho v Bukurešti v Rumunsku, na Liberecku vily v Janově nad Nisou a v Rýnovicích u Jablonce nebo obecnou školu v Josefovském Dole čp. 294 a neuskutečněný projekt kostela ve Mšeném nad Nisou.
Jeho projekty se vyznačovaly eklektickou aplikací forem pozdního historismu a využíváním tvarosloví neogotiky, neobaroka a neorokoka s nastupujícím uvažováním moderny i neobiedermeieru. Bartelův eklektický projev vycházel z tehdejších představ pozdního historismu, že spojováním různých slohových forem vznikne nový moderní styl a že toto mísení s důrazem na malebnost zajistí vznik moderního prostředí s vlastnostmi, jakými se vyznačuje tradiční historická zástavba.
MSt
Výběr z dalšího díla
Realizované stavby mimo Opavu:
- Josefův Důl čp. 294, obecná škola, 1904–1905
- Zlaté Hory, Krnovská čp. 175, přestavba domu na vilu Alberta Förstera, 1910
- Žulová, Hlavní 153, vila Hermanna Frankeho, 1910
Literatura
-
Romana Rosová – Martin Strakoš (eds.), Průvodce architekturou Opavy, Ostrava 2011, s. 323 a 339.
-
Pavel Šopák, Případ Bartel. Kapitola ze stavební kultury Opavy na počátku 20. století, in: Opava. Sborník k dějinám města 7, Opava 2010, s. 9–10.
-
Pavel Šopák, Století proměny. Devatenácté století ve stavební kultuře českého Slezska a Ostravska, Opava 2018, s. 185–191.
-
H. V. [Hans Vollmer], heslo Bartel, Adalbert, in: Ulrich Thieme – Felix Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart 2. Band (Antonio da Monza – Bassan), Leipzig 1908, s. 540.